Sklizeň podle všeho vzroste i navzdory zmenšení osevní plochy. Předpokládaný průměrný hektarový výnos základních obilovin by měl meziročně stoupnout o 16,6 procenta.


Sklizeň obilovin a řepky

FOTO: ČTK

Meziroční nárůst sklizně téměř o jednu třetinu očekávají statistici u nejrozšířenější obiloviny v tuzemsku – pšenice ozimé. Odhadovaná sklizeň 4,251 miliónu tun je o 1,016 miliónu tun vyšší (nárůst o 31,4 procenta). Na tomto nárůstu se podílí především o čtvrtinu vyšší očekávaný hektarový výnos a také rozšíření osevní plochy.

Také očekávaná úroda dalších ozimých obilovin je ve srovnání s loňským rokem vyšší, ať už se jedná o ječmen ozimý, nebo žito. Ječmene by zemědělci měli sklidit 493 000 tun (nárůst o 26,3 procenta), žita pak 169 000 tun (nárůst o 14,7 procenta).

Odhad sklizně jarních druhů obilovin je meziročně nižší i přes zvýšení odhadovaných hektarových výnosů v důsledku poklesu osevních ploch. Sklizeň ječmene jarního odhadují statistici na úrovni 1,059 miliónu tun (pokles o 13,6 procenta), pšenice jarní 172 000 tun (pokles o 39,6 procenta) při výnosu a ovsa 149 000 tun (pokles o 13,3 procenta).

Řepka s rekordní osevní plochou

Úroda řepky by měla dosáhnout 1,313 miliónu tun. „Zvýšení produkce je dáno nárůstem předpokládaného hektarového výnosu a také rozšířením osevní plochy na rekordních 419 000 hektarů,“ uvedl ČSÚ.

Vzrůst by měla i produkce máku, naopak pokles by měla kvůli špatným klimatickým podmínkám vykázat produkce raných brambor.