Na důchody se v Česku v posledních letech vydá víc peněz, než se na ně vybere. Naposledy byl systém v přebytku v roce 2008, kdy v něm zůstalo šest miliard. Hned následující rok v něm po nástupu krize chybělo 30,5 miliardy. Od té doby se soustava nevzpamatovala a deficit se postupně prohlubuje. Za loňský rok činil už 49,4 miliardy korun.

Jen letos v prvním čtvrtletí se na penze vydalo o 9,6 miliardy víc, než se na ně na důchodovém pojistném vybralo. Podle údajů ČSSZ je ale schodek nižší než za první kvartál v minulých dvou letech. V roce 2011 dosahoval 12,5 miliardy korun a loni 12,8 miliardy.

Deficit zbrzdila změna valorizace penzí. Od letoška se totiž přidávalo důchodcům méně. Zatímco do loňska se důchody zvedaly vždy v lednu o růst cen a třetinu růstu reálných mezd, nyní je to už jen o třetinu růstu cen a třetinu růstu reálných mezd. Prosadila to vláda jako jedno z úsporných opatření. Opozice, odbory či rada seniorů to kritizovaly.

Rozdíl příjmů a výdajů důchodového pojištění za vybrané roky a první čtvrtletí vybraných let v miliardách korun
RokVýsledek
2003- 17,5
200410,6
20059
20062,2
200713,3
20086
2009- 30,5
2010- 29,3
1. čtvrtletí 2011- 12,5
2011- 39,5
1. čtvrtletí 2012- 12,8
2012- 49,4
1. čtvrtletí 2013- 9,6
Zdroj: ČSSZ

Podle kabinetu je nutná reforma penzí, aby se veřejný systém dál nepropadal do dluhů. Premiér Petr Nečas (ODS) před časem uvedl, že čeští důchodci jsou extrémně závislí na penězích od státu. Společnost ale stárne a seniorů přibývá, nynější model není prý udržitelný. Lidé by si proto podle vlády měli na penzi spořit.

V lednu odstartovala důchodovou reformu - zájemci mohou převést tři procentní body z odvodů do vlastního spoření u fondů, přidat k tomu musí ještě částku ve výši dvou procentních bodů ze svého.

Opoziční ČSSD už se nechala několikrát slyšet, že po převzetí vlády tento takzvaný druhý pilíř zruší. Také podle odborů na tento model nemá Česko dostatek zdrojů a kondici veřejného důchodového systému to ještě zhorší. Podle odborářského experta Víta Samka je řešením zajistit lidem práci a růst mezd, srovnat by se prý měly podmínky placení pojistného pro zaměstnance i živnostníky. Za krátkodobé řešení považují odbory ale i zvýšení odvodů. To by mohlo znamenat pro systém finanční injekci.

Sociální pojistné zvedla tehdejší vláda v roce 2004, a to o dva procentní body na 28 procent. Naopak v roce 1996 odvody klesly z 27,2 na 26 procent. Systém se pak dostal do minusu.