Současně ubývá lidí, kteří si myslí, že v některých profesích jsou v Česku cizinci nezastupitelní a pomáhají řešit nedostatek pracovních sil v některých oborech.

Po rozdělení v roce 1993 žilo v Česku 78 700 cizinců. Představovali 0,75 procenta obyvatel. Od té doby se podíl zvedl skoro šestkrát. Příliv zbrzdila až krize. V současnosti na území ČR působí 438 000 lidí ze zahraničí, ekonomicky aktivních je jich něco kolem 310 tisíc. Každý pětadvacátý obyvatel země tak nepochází z ČR. Cizinci nepřicházejí už jen nakrátko, ale snaží se v Česku usadit a zhruba 90 tisíc z nich zde podniká.

Podle analytiků STEM je kolem 45 procent lidí dokonce výrazně zaměřeno proti zaměstnávání cizinců.

„Je to logické vyústění situace, která tady na trhu práce je,“ říká předseda největší odborové centrály – Českomoravské konfederace odborových svazů – Jaroslav Zavadil.

„Je to jeden z důsledků toho, že tady u nás existuje nepořádek v systému odměňování a nefungují tady jasná a pevná pravidla. Proto zde dochází k situacím, které jsou například v Německu nemyslitelné. Není přece možné, aby byli jinak odměňováni tuzemští zaměstnanci a jinak – tedy především méně – cizinci. Není možné, aby se jedním z hlavních důvodů, proč zaměstnávat cizince, stalo to, že je možné jim dávat menší mzdu. Mimochodem i proto se podnikatelé brání snahám o zvýšení minimální mzdy,“ řekl Právu Zavadil.

Názory Čechů na zaměstnávání cizinců

Názory Čechů na zaměstnávání cizinců

FOTO: STEM, ti, Právo

Podle sociologů přispívá k určitým negativním náladám i to, že s cizinci je, ať už oprávněně, nebo ne, právě velmi často spojována nelegální práce, neplacení daní z podnikání a obcházení daňových a jiných zákonů. Možné miliardové daňové úniky z různých tržišť a obchodů stojí za tlakem odborů, ale i řady ekonomů na povinné zavedení registračních pokladen.

Rozhoduje zkušenost

Názory občanů výrazně ovlivňuje jejich sociální situace, potvrzují analytici agentury STEM.

Ostře se proti cizincům vymezují zejména nezaměstnaní, důchodci a překvapivě i někteří podnikatelé. Tolerantní k cizincům jsou studenti.

Cizinci se nejvíce ohroženi cítí být čeští dělníci a provozní zaměstnanci, tedy profese, kde není nevyhnutelně nutná nějaká specializace či vyšší vzdělání. Odborní pracovníci a úředníci proto v zaměstnaných cizincích spíše vidí řešení nedostatku pracovních sil v některých oborech. Lidé s nižším vzděláním ale spíše spatřují v cizincích konkurenci v souboji o pracovní místa.

Podle sociologů se ve společnosti nálady proti zaměstnávání cizinců vždy aktivizují v dobách ekonomických problémů a nejistot, kdy se řada českých zaměstnanců  bojí o práci a naopak, kdy řada zaměstnavatelů hledá levnější pracovní sílu, než je ta domácí. Bez práce je v současnosti v Česku půl miliónu osob.

Nejvíce cizinců je z Ukrajiny

V Česku pocházejí tři pětiny cizinců ze tří zemí. Nejvíce jich je z Ukrajiny (118 tisíc).

Druhou příčku zabírají právě Slováci. Ty ale většina Čechů za cizince vůbec nepovažuje a ani je mezi tuto skupinu nezahrnuje. V Česku v současnosti působí přes 80 tisíc lidí ze Slovenska. Slováci mají v Česku ve srovnání s jinými cizinci zvláštní postavení. Nemusejí používat češtinu, ale mohou i při jednání s úřady zůstat u své mateřštiny. Stejně jsou na tom i Češi na Slovensku, kterých je tam zhruba deset tisíc.

Třetí co do počtu jsou Vietnamci, kterých je v ČR kolem 60 tisíc.

Podle ekonomů řada cizinců pracuje v oborech, kde i v době vysoké nezaměstnanosti je velmi obtížné najít tuzemského zaměstnance, který by byl ochoten pracovat v noci, v nepřetržitých provozech atd.