„Vývoj zahraniční zadluženosti se nevymyká svému dlouhodobému trendu. Celková výše zahraničního dluhu dosahuje stále nových a nových maxim a ne jinak by tomu mělo být i během letošního roku, kdy očekáváme, že se jeho celková úroveň přehoupne přes dva bilióny korun,“ uvedl pro Novinky analytik Miroslav Frayer z Komerční banky.

Zahraniční dluh představoval 50,5 procenta hrubého domácího produktu a loni narostl o 63,5 miliardy korun. Za poslední kvartál nárůst činil 52,3 miliardy korun.

Meziroční nárůst souhrnné zahraniční zadluženosti něco málo přes tři procenta není podle analytika Miroslava Nováka ze společnosti Akcenta nijak znepokojivý a je na druhé straně vyvážen růstem zahraničních aktiv. „Rovněž poměr celkové zadluženosti k HDP dosahuje zhruba 50 procent, což je v porovnání s ostatními zeměmi poměrně nízké číslo,“ doplnil Novák

Za zvýšením jsou závazky k zahraničním podnikům

Za zvýšením ve čtvrtém čtvrtletí stojí zejména růst čistých závazků tuzemských dceřiných společností vůči zahraničním přidruženým podnikům. „Dále se zvýšil stav čerpaných obchodních úvěrů. Zahraniční závazky podnikového sektoru naplňují 49,7 procenta celkové zahraniční zadluženosti,“ uvedla ČNB.

Objem zahraničních závazků zvýšily kvůli čerpání krátkodobých depozit a úvěrů ve čtvrtém čtvrtletí i obchodní banky. Zahraniční závazky bankovního sektoru včetně ČNB činí 22 procent zahraničního dluhu.

Mírný růst zadluženosti vládního sektoru je důsledkem čerpáním úvěrů od Evropské investiční banky na rozvoj infrastruktury a kurzových vlivů. Podíl vládního sektoru na zahraničním zadlužení je 28,3 procenta.