V roce 2010 v Praze dosahoval hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele 172 procent průměru EU. V roce 2009 to bylo 175 procent a Praha byla na sedmém místě. Bratislavský kraj byl v roce 2009 pátý a v roce 2010 sedmý se 176 procenty.

S přehledem nejbohatším unijním regionem byl i v roce 2010 vnitřní Londýn, kde HDP na obyvatele dosahoval 328 procent unijního průměru. Za ním následuje Lucemburk (266 procent) a Brusel (223).

Nejbohatší regiony EU v roce 2010
region
HDP na obyvatele (v %) k unijnímu průměru
Vnitřní Londýn (Velká Británie)
328
Lucemburk (Lucembursko)
266
Brusel (Belgie)
223
Hamburk (Německo)
203
Ile de France (Francie)
180
Groningen (Nizozemsko)
180
Bratislavský kraj (Slovensko)
176
Praha (Česko)172
Stockholm (Švédsko)
168
Vídeň (Rakousko)
165
Zdroj: Eurostat

V roce 2010 mělo HDP nad 125 procenty unijního průměru 41 regionů. Nejvíc jich je v Německu (osm), NizozemskuRakousku (po pěti), Belgii (čtyři), Španělsku, ItáliiBritánii (po třech).

Naopak oblastí, kde HDP na hlavu je pod 75 procenty průměru EU, je 68, tedy asi čtvrtina všech unijních regionů. Patnáct jich je v Polsku, sedm v Česku, Řecku a Rumunsku, šest v Maďarsku a po pěti v Bulharsku a Itálii.

Bratislavský hrad má nově bílou barvu.

Bratislavský hrad

FOTO: Ivan Vilček, Právo

Ve dvacítce nejchudších regionů je šest rumunských, pět bulharských a polských a čtyři maďarské regiony. Úplně nejchudší je v Bulharsku, kde je oblast Severozapaden na 26 procentech průměru EU. Pod úrovní 30 procent průměru HDP jsou tři bulharské regiony a jeden rumunský.

Pozici hlavních měst ale podle Eurostatu mohou do značné míry ovlivňovat lidé, které do nich dojíždějí za prací. "Bohatství" hlavních měst je tak ve statistice vyšší než ve skutečnosti, zatímco v regionech kolem hlavních měst je ve statistice podceněno.