O tom, jestli návrh na zdanění vkladů projde a případně v jaké podobě, má v úterý rozhodnout kyperský parlament. Původní plán počítal se sazbou 6,75 procenta u vkladů do 100 000 eur, u vyšších pak se sazbou 9,9 procenta.

Guvernér kyperské centrální banky Panikos Demetriades doporučuje, aby byly od daně osvobozeny vklady až do 100 000 eur. Předpovídá, že z kyperských bank bude v případě schválení daně po jejich otevření vybráno více než deset procent vkladů, uvedla agentura Reuters.

Banky na ostrově budou zavřené až do čtvrtka, což má zabránit hromadným výběrům peněz. Zavřená je i burza.

Zdanění vkladů je podmínkou finanční pomoci od eurozóny v objemu deseti miliard eur (zhruba 256 miliard korun), která má odvrátit hrozící bankrot Kypru.

Ministři financí eurozóny v pondělí Kypr vyzvali, aby drobné střadatele ochránil. Jak nastaví strukturu sazeb, je prý na tamní vládě. Zdanění finančního sektoru ale musí celkově vynést 5,8 miliardy eur (téměř 150 miliard korun).

Rozhořčení z daňového ráje

Dohoda o jednorázovém zdanění vkladů vyvolala velké rozhořčení u obyvatel Kypru i některých politických stran.

Kypr je považován za daňový ráj. Například zisky zahraničních obchodních společností se v zemi zdaňují sazbou deset procent, což je nejméně v EU a pro příjmy ze zahraničí platí nulová sazba. Podle deníku The Financial Times drží cizinci asi polovinu z 68 miliard eur uložených v kyperských bankách. Mezi hlavní zahraniční vlastníky kyperských kont patří Rusové, Britové a Řekové.