Předseda Sněmovny reprezentantů, kde mají převahu republikáni, John Boehner v pátek oznámil, že chce s prezidentem hledat řešení, jak se vyhnout pádu z tzv. fiskálního útesu. "Zůstáváme připraveni pokračovat v dialogu s prezidentem, abychom vyřešili problém."

Současně ale napadl Bílý dům, že se nepokoušel o kompromis a Obama "nepřistupoval poctivě k reformě a k velkým úkolům, které stojí před naší zemí".

Republikánský plán B se ocitl u ledu 

Boehner je pod velkým tlakem. Ve čtvrtek večer na poslední chvíli odvolal hlasování o vlastním návrhu vyššího zdanění bohatých. Bojí se, že ve své straně by pro něj nenašel dostatečnou podporu. "Vznikl dojem, že včerejší hlasování by bylo o zvýšení daní. Nesouhlasím s tímto hodnocení, ale ten dojem vznikl," vysvětlil Boehner, z jehož dalších slov bylo patrné, že chce republikánský návrh zachránit.

Na zablokování jednání a odmítnutí republikánského protinávrhu si stěžují i umírněnější republikáni, jako šéf výboru pro ozbrojené složky Buck McKeon, který potřebuje, aby prošly výdaje na obranu ve výši 633 miliard dolarů. „Máme lidi, kteří mají pocit, že musí stát na principech. Nebudou nikdy hlasovat pro (zvýšení daní). Nerozumím tomu,“ řekl o republikánských fundamentalistech s tím, že bez dostatku hlasů se nelze pohnout dál v jednání.

Boehner ve snaze vyhnout se pádu do finanční propasti přišel s kompromisem, že vyšší daně by platily pro rodiny s ročním příjmem přesahujícím milión dolarů, zatímco demokraté ustoupili a požadovali jejich uplatnění u rodin s příjmem nad 400 000 dolarů ročně, jak tomu bylo za Bushe, i když původně chtěli vyšší sazbu pro příjmy nad 250 000.  Na oplátku byl Obama ochoten souhlasit s omezením výdajů státního rozpočtu o 1,22 biliónu dolarů.

Podle Boehnera by se takto zvýšil příjem státního rozpočtu USA o víc než bilión dolarů za deset let. Bílý dům ale i tak hrozil vetováním návrhu. Obama požadoval zvýšení příjmů státního rozpočtu ve výši 1,6 biliónu dolarů během deseti let.

Po odvolání hlasování republikánů Boehner v krátkém prohlášení uvedl, že je nyní řada na prezidentovi Baracku Obamovi, aby s demokraty v Senátu vypracoval kýženou dohodu o snížení rozpočtového deficitu. Z jeho pátečního vyjádření ale je patrné, že chce návrh zachránit a uvědomuje si nebezpečí konce daňových úlev.

Pro fundamentalisty v republikánské straně zvolil i alegorii s tím, že když se topí sto lidí, neodmítnete zachránit část z nich jen proto, že nemůžete zachránit všechny. Boehner se přitom ve svém plánu snažil, aby skutečně platili více jen ti nejbohatší a dopad zvýšení daní nebyl masový.

Omezené možnosti a nedostatek času

Republikáni nyní mají podle agentury Reuters víceméně jen dvě možnosti - umýt si nad vším ruce a nechat Spojené státy vystavit riziku recese po konci daňových úlev, nebo se domluvit s demokraty. Ani ti nemají mnoho prostoru k manévrování, Sněmovna má o záležitosti znovu jednat 27. prosince.

Východiskem může být ještě nějaká krátkodobá dohoda.

Podle CBS ale ani konec Bushových úlev neznamená katastrofu, i když v prvním roce by mohly spadnout USA do recese. Ony automatické škrty jsou rozloženy do celé dekády, i když prvních 200 miliard připadá na její první rok. Daně by se sice zvýšily okamžitě všem, ale dopad obojího by se mohl snížit přesuny v rozpočtech. Na druhou stranu by se ale mohla dále snížit důvěryhodnost USA, že její vláda není schopna se na ničem dohodnout.

Nelze vyloučit, že by USA mohlo hrozit snížení ratingu, jak se jim to stalo poté, co se nemohli zákonodárci dohodnout na zvýšení stropu zadlužení u výdajů federálního rozpočtu.