Podle obou vědců by se dala postavit ochranná zeď proti zvyšování dluhu vůči hrubému domácímu produktu a stabilizovaly by se i ceny. Rovněž by se podstatně omezila moc bank a bankéřů.

Celý trik spočívá v náhradě systému vytvořených peněz v rámci soukromých bank, což představuje zhruba 97 procent finanční nabídky, systémem státním. Konkrétně to znamená útok na „peněžní rezervy v bankovním systému“.

Jde tak vlastně o návrat do minulosti, tedy do doby, než byla kontrola peněžních zásob svěřena do soukromých rukou. Jestliže jsou totiž věřitelé nuceni se smířit prakticky se stoprocentní rezervní podporou pro své vklady, ztrácejí pak důvod vytvářet peníze sami o sobě.

Stát by tak získal kontrolu nad peněžními zásobami bez závislosti na jakýchkoli bankovních institucích. Omezily by se tak rovněž negativní cykly směřující k velké koncentraci bohatství pro určité skupiny obyvatel.

„Kontrola růstu úvěrů bude mnohem přímější, protože banky již nebudou moci v porovnání s dneškem vytvářet vlastní finanční prostředky,“ píše se mimo jiné ve studii. Měl by tak padnout mýtus, že banky jsou čistými zprostředkovateli a jsou závislé na získání finančních prostředků, než mohou přistoupit k půjčce.

Studie je tak dalším příspěvkem k názoru na spor mezi zastánci 100procentních rezerv a na stoupence svobodného bankovnictví.