Řecký dluh je vysoko nad úrovní 120 procent hrubého domácího produktu, kam má podle dohody s mezinárodními věřiteli klesnout do roku 2020. Letos na jaře se sice řecká zadluženost odepsáním asi poloviny dluhů u soukromých věřitelů dočasně snížila, další přísuny úvěrů od oficiálních věřitelů spolu s propadem HDP ale dluh opět prudce zvýšily nad 150 procent HDP.

Řecké dluhopisy se na trhu obchodují na úrovni zhruba 25 procent jejich nominální hodnoty. Jejich zpětnými nákupy by Atény snížily dluh v objemu například 100 milionů eur vynaložením pouhých 25 milionů eur. S podobným návrhem minulý týden přišel německý člen výkonného výboru Evropské centrální banky Jörg Asmussen.

Mluvčí spolkového ministerstva financí agentuře Reuters zprávu Spiegelu přímo komentovat odmítl a řekl, že Berlín čeká na zprávu "trojky" mezinárodních věřitelů o tom, jak Řecko plní podmínky úvěrového programu. Ve středu zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) uvedli, že se s Řeckem již dohodli na většině opatření potřebných k uvolnění další části úvěrové pomoci.

Zpráva trojky zřejmě dojde k závěru, že Řecko má do plnění závazků daleko. Eurozóna je ale rozhodnuta zabránit další vlně paniky na trzích, takže Atény nakonec s největší pravděpodobností získají dalších 31,5 miliardy eur (780 miliard Kč) z úvěrové pomoci. Bez těchto peněz by řecká vláda mohla být nucena vyhlásit státní bankrot.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji bankrotu a muselo požádat o pomoc své partnery v Evropské unii a MMF. Výměnou za pomoc provádí masivní výdajové škrty, snižuje důchody a mzdy a opakovaně zvyšuje daně, což má negativní dopady na ekonomiku.