Článek
Bývalý investiční bankéř to udělal přes investiční trust RIT Capital Partners, v němž je výkonným předsedou. Trust má kapitál 1,9 miliardy liber (asi 57 mld. korun).
RIT, který Rothschild vede od roku 1988, zvedl od konce minulého měsíce tzv. net short position z - 3 na - 7 procent. Rozdíl odpovídá 128 miliónům liber. Investoři, kteří přistoupí k „net short“, sázejí na pokles hodnoty určitého aktiva a pokoušejí se na tom vydělat.
Euro oslabuje dluhová krize ve Středomoří. Evropská centrální banka (ECB) proto nyní podle německého časopisu Der Spiegel chystá opatření k omezení výše úroků. Banka chce stanovit úrokové cíle pro všechny státy eurozóny. To by jí umožnilo intervenovat vždy, když by úroky příliš stouply. Měřítkem by měl být rozdíl mezi úroky jednotlivých států a tím, co platí Německo. Investoři by tak dostali signál, jaká úroveň úroků je pro ECB přijatelná. O tomto opatření má banka rozhodovat počátkem září. Mluvčí ECB se od těchto zpráv v pondělí distancoval.
Řecká „díra“ za 14 miliard
ECB, která může tisknout peníze podle svého uvážení, by tak nejen zarazila spekulace na růst úroků, ale mohla by snížit i rozdíly mezi státy eurozóny. Záměry ECB kritizovala Spolková banka, načež ji italský ministr průmyslu Corrado Passera pranýřoval, že narušuje trhy. Italský premiér Mario Monti v neděli varoval, že „existuje riziko“, že z eura by se mohl stát „faktor rozdělení“ EU.
Der Spiegel také upozornil, že „díra“ v řeckém rozpočtu je větší, než Atény přiznávají, a činí nikoli 11,5 miliardy, ale 14 miliard. V pondělí oznámil řecký ministr financí Jannis Sturnaras, že Atény se pokusí dokončit co nejdříve jednání o škrtech ve výši 11,5 miliardy eur.
Nové zjištění asi vyvolá ostré spory v eurozóně. Podle listu Welt am Sonntag totiž Francie spolu s dalšími státy Středomoří požaduje, aby se Aténám poskytla nová, už třetí pomoc. Berlín to ale zatím odmítá.