Draghiho poslední vyjádření jsou "zcela v souladu" s přístupy evropských politiků, řekla Merkelová podle agentury Reuters. Draghi před dvěma týdny řekl, že ECB chce obnovit nákupy státních dluhopisů v koordinaci se záchranným fondem ESM, k němuž by ohrožené země podávaly oficiální žádosti o pomoc. Proti jeho záměru se však postavil šéf německé Bundesbanky Jens Weidmann a v posledních dnech Draghiho plány ostře kritizuje řada členů německé vládní koalice.

Merkelová už vyjádřila Draghimu podporu poté, co na konci července prohlásil, že "udělá vše, co bude v jeho moci, aby zabránil zhroucení eurozóny". Někteří politici v Berlíně a Mnichově však Draghiho po jeho posledních vystoupeních začali obviňovat z toho, že řídí spíš "italskou centrální banku" a ECB zneužívá k prosazování italských zájmů.

Lídři EU by si měli pospíšit

Merkelová po setkání s kanadským premiérem Stevenem Harperem také evropským lídrům vzkázala, že v jednáních o dlouhodobém řešení krize eurozóny, tedy v jejím podání o politické unii, je zapotřebí si pospíšit. "Je to otázka podniknutí kroků, které nebyly učiněny při vzniku měnové unie, konkrétně otázka politické unie. Německo ví, že v měnové unii je nutné mít sdílenou politickou odpovědnost. Jsme na dobré cestě k řešení řady těchto problémů, ale podstatný je čas," řekla kancléřka.

Merkelová odmítá návrhy Francie a Itálie na zavedení společných eurobondů a společného ručení za dluhy bez společné rozpočtové politiky. Nejprve proto chce podřídit země eura centrálnímu rozpočtovému dohledu a činit další kroky k politické unii, tedy k převedení většiny zbývajících národních pravomocí do Bruselu.

Všechny tyto otázky se budou probírat v nadcházejících týdnech, které budou podle pozorovatelů pro osud eurozóny klíčové, na setkáních mezi předními evropskými státníky. První z nich se odehraje za týden mezi Merkelovou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem.