Jak průzkum ukázal, pouze 19 procent Čechů je pro zavedení povinného podílu žen v řídících funkcích. Naopak 56 procent by v Česku kvóty stanovující počty žen v řídících funkcích nezavádělo. Téměř čtvrtina pak na tuto otázku nemá vyhraněný názor nebo je problematika nezajímá. Dotazované ženy se k názoru zavedení genderových kvót stavěly pozitivněji – souhlasilo by s nimi 23 procent. Mezi muži by zavedení kvót podpořilo jen 14 procent.

Pro srovnání je nutno zmínit současný stav. V představenstvech firem žebříčku Czech Top 100 figurují ženy jen z osmi procent. Ve vrcholovém managementu evropských podniků je jich 12 procent. „Průzkum jasně potvrzuje vžitou nedůvěru Čechů k uměle zaváděným pravidlům, která by zvýhodňovala určitou skupinu obyvatel před jinou," uvedla k výsledkům Blanka Dvořáková z KPMG ČR.

Nejvíce ženy vládnou ve zdravotnictví

Největší zastoupení mají ženy v představenstvech firem Czech Top 100 ve zdravotnictví (26 procent), nejméně pak v technických oborech (čtyři procenta). „Tradiční doménou něžného pohlaví je zdravotnictví, kde se v České republice daří mezi muži prosadit více než čtvrtině. Hranici deseti procent překročily ženy překvapivě také v odvětví IT a technologií. Naopak nejhůře si vedou technické obory jako doprava či petrochemie, kde je žen jen okolo čtyř procent,“ hodnotí situaci Dvořáková.

Některé evropské země již předpisy podporující ženy v řídících funkcích využívají. Jako první s nápadem přišlo v roce 2003 Norsko, které zavedlo 40procentní kvótu. Příští rok by chtěl stejného poměru mužů a žen dosáhnout Island, v roce 2015 Španělsko a za další dva roky Francie. V Austrálii je tato kvóta nastavena na 20 procentech.