Konec jednotné evropské měny by odstartovalo vystoupení Řecka z eurozóny. Podle Krugmana by se tak „velmi pravděpodobně“ mohlo stát již příští měsíc, tedy v červnu. Řecké strany se po volbách snaží sestavit fungující vládu, ale zatím se jim to nedaří. To může ohrozit čerpání mezinárodní pomoci, kterou země nutně potřebuje.

Po návratu Řecka k národní měně drachmě by podle amerického ekonoma následoval obrovský odliv peněz z italských a španělských bank, protože střadatelé by se snažili přesunout svoje úspory do Německa. Na takový vývoj by obě země možná odpověděly zákazem převodu vkladů za hranice a omezením objemu jednotlivých výběrů.

„Jsem přesvědčen, že euro jako měna v dohledné době neskončí. Myslím, že Krugman podceňuje politické odhodlání Evropanů euro udržet. Nejde jen o Německo,“ předpokládá analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Podle něj francouzský prezident Françoise Hollande a představitelé menších zemí budou s německými politiky v tomto ohledu na jedné lodi.

Záleží na Německu

Blížící se kolaps italských a španělských bank by podle Krugmana nejspíš vedl k obrovskému odlivu peněz z Evropské centrální banky, které by měly problematické finanční ústavy zachránit.

Takový vývoj by postavil největší ekonomiku eurozóny, tedy Německo, před složitou volbu. Němci by se tak museli například smířit se zárukami za španělský dluh, které by mohly „zlevnit“ ceny španělských dluhopisů, a museli by také přijmout vyšší inflaci.

Pokud by Německo takový scénář odmítlo, evropská jednotná měna by po deseti letech od zavedení do oběhu skončila.

„Ke komentáři Paula Krugmana není co dodat, ve zkratce přesně vystihnul to, čeho se finanční trhy nejvíce obávají a co právě dnes opět silně hýbe kurzem eura a dluhopisy i akciemi po celém světě,“ domnívá se naopak hlavní ekonom Patria Finance David Marek.