"Řada bank, hlavně v Evropě, ale i v USA, s touto variantou počítá už dlouho," řekl agentuře Reuters analytik Hartmut Grossman z americké konzultační firmy ICS Risk Advisors. Povolební vývoj v Řecku podle něj tyto úvahy posunul do popředí. "Ve všech finančních institucích se ale opravdu připravují alternativní plány pro případ, že se to stane. Odchod Řecka z eurozóny není novou myšlenkou," dodal.

Otázkou jsou ale dopady odchodu. Jeden z šéfů investiční společnosti F&C Investment Jeff Chowdhury, který má na starosti rozvojové trhy, uvedl k případnému odchodu Řecka z eurozóny: "Nikdo doopravdy neví, jaký by to mělo efekt. V krátkodobém výhledu by to bylo velmi špatné pro řecký bankovní sektor. Lidé říkají, že by řecké banky v tom případě zkolabovaly, a to je jasně velmi špatná zpráva."

Chowdhury dodal, že se banky v regionu i politici na odchod připravují, varoval ale, že dopad by mohl být mnohem horší, pokud by byl odchod neřízený.

Drachma je stále v obchodních systémech bank

Některé banky drachmu ze svých obchodních systémů nikdy nevymazaly, i když Řecko do eurozóny vstoupilo už v roce 2001. Pokud by tedy potíže se splácením dluhu Řecko donutilo uchýlit se ke své původní měně, většina bank by tuto změnu hravě zvládla. Alespoň co se technických opatření týče. Něco jiného jsou právní problémy; ty by byly asi mnohem větší.

Banky získaly řadu zkušeností s přechodem na nové měny už dávno, velkou zkouškou byl například v roce 1991 rozpad sovětského impéria a vznik mnoha samostatných států. Na scéně se tak vedle původně sovětského rublu ocitly i další měny, například estonská koruna či kazašské tenge. Příchod eura už tedy nic nového neznamenal.

EU chce Řecko v eurozóně

Evropští partneři mnohokrát uvedli, že si přejí, aby Řecko eurozónu neopustilo. "Chceme, aby Řecko v eurozóně zůstalo, ale ono to také musí chtít, stejně jako musí chtít splnit své závazky. Nemůžeme nikoho nutit," zopakoval v pátek německý ministr financí Wolfgang Schäuble.

Eurozóna si ale podle něj za poslední dva roky vybudovala dostatečné ochranné mechanismy, aby případný odchod Řecka ustála. "Evropa se tak snadno nepotopí," uvedl ministr s tím, že eurozóna jako celek je odolnější.

Také průzkumy veřejného mínění mezi řeckými obyvateli naznačují vůli setrvat v eurozóně. S tím ale kontrastuje výsledek parlamentních voleb, v nichž řada občanů odevzdala hlas těm stranám, které jsou proti dalším úsporám a chtějí Řecko vyvázat ze slibů, které země dala výměnou za finanční pomoc zahraničním věřitelům.

Volební výsledek ale zpochybňuje další čerpání pomoci, kterou si Řecko dohodlo s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a ostatními členy eurozóny. Evropský fond finanční stability (EFSF) už sice další tranší schválil, do Řecka se ale z 5,2 miliardy eur zatím dostalo o miliardu méně. O zbytku se má teprve rozhodnout.