Ministr tak odmítl spekulace o tom, že podpora zateplení bytových domů skončila a stát bude dále podporovat jen zateplování veřejných budov.

Peníze z prodeje povolenek podle něj sice půjdou nejdříve do státního rozpočtu, ale následně se polovina z těchto výnosů přesune na resort životního prostředí. To potom rozhodne, jakou část dostanou domácnosti a jakou veřejné budovy.

„Podporu zateplení pro domácnosti vůbec nevylučujeme,“ řekl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

„Princip je v tom, že peníze, které se získají prodejem povolenek v letech 2013–20, se rozdělí na dvě části. Polovinu dostane státní rozpočet a část má směřovat na agendu životního prostředí,“ uvedl ministr Chalupa.

Návrh zákona, který přesně uvede, jak se má s výnosem z povolenek nakládat, předloží Chalupa do poloviny května.

V současnosti podle něj probíhají diskuse, jak s penězi z povolenek nakládat.

„Na ministerstvu máme nyní kulatý stůl, v němž sedí zástupci bytových družstev, Zelený kruh, developeři, zástupci krajů. Je to asi 30 lidí,“ řekl Chalupa.

Do konce prázdnin chce představit nové základní obrysy toho, jak by měl vypadat program energetických úspor, který by měl začít fungovat na konci roku 2013.

Podpora má směřovat do čtyř kategorií: novostavbám veřejných budov, rekonstrukcím veřejných budov, novostavbám soukromých budov a rekonstrukcím soukromých budov.

Program Zelená úsporám byl jen na rekonstrukce.

Zateplení škol a knihoven

Největší podíl na zateplení veřejných budov podle ministra připadne na objekty typu škol nebo knihoven, nikoli na budovy ministerstev.

„Vytvořila se zkratka – bude to na budovy ministerstev. Upozorňuji, že existuje jedna výjimka, na kterou se povinnost nevztahuje, a to jsou památkově chráněné budovy. Když vezmu ministerstva, tak jediná památkově nechráněná budova je budova ministerstva životního prostředí,“ řekl Chalupa.

Výše podpory klesne

Nejčastěji zastoupené veřejné budovy jsou majetky obcí. Nejvíc se program podle ministra dotkne středně velkých budov obcí typu školy, školky, knihovny, kulturní dům nebo zařízení v 6500 obcích v Česku.

„Proto také chceme, aby v té podpoře veřejné budovy byly,“ uvedl.

Podle plánu ministerstva ale o dost klesne výše podpory, kterou lidé dříve dostávali.

„Pravda je, že v budoucnu program jako Zelená úsporám, který měl 67procentní nenávratnou dotaci, nebude. Na to nemáme a mít nebudeme,“ uvedl Chalupa.

V drtivé většině okolních zemí, kde běží podobné programy, je podle ministra systém založen na kombinaci vratné a nevratné částky. Počítá se tak s tím, že by lidé z realizovaných úspor za energie spláceli státu peníze zpět, ty by byly použity na další podporu.