„Jsme na dně a musíme začít uvažovat jinak,“ popsal muž, který ve Volosu prodává zeleninu. Podobných komunit funguje v Řecké rozpadající se ekonomice tucet.

„Tyto svíčky mě stály 24 temů, které jsem získala prodejem lekcí jógy,“ řekla BBC Hara Soldautová.

Na trhu je k sehnání téměř vše - jídlo, elektrická zařízení, oblečení, šperky, mnozí, podobně jako Soldautová, nabízejí služby - například výuku jazyků nebo počítačových dovedností.

„Lidé si alespoň uvědomí, že zboží mohou nakupovat za jiné věci, co mají, nikoliv jen za eura,“ řekl Stavros Ntentos, který prodává dětské oblečení.

Systém funguje virtuálně, každý má on-line konto, na něž se mu temy buď přičítají, nebo odečítají. Podle zakladatele projektu Janise Grigoriouse je to pro lidi jistá forma naděje. Mnozí z nakupujících podle reportéra BBC považují euro za minulost. Starosta Panos Skotiniotis si ale nemyslí, že by systém mohl jednotnou měnu ohrozit. Vidí ho ale jako alternativu. Systém navíc podporuje i řecká vláda.

V Německu projekt funguje už osm let

Podobný projekt funguje v Německu, v okolí bavorského města Prien am Chiemsee už devět let. Lidé mají v peněženkách cheimgauery a za ně zboží kupují. Jejich projekt nemá s krizí žádnou souvislost, vznikl proto, aby účastníci podporovali místní obchodníky.

Podobné principy fungují i v některých městech v USA.