Draghi varoval před rozpadem eurozóny, který by nepřinesl nic dobrého ani odcházejícím zemím, ani těm, co zůstávají. Upozornil, že pokud nějaká země opustí eurozónu, mohla by být dotlačena k uplatnění stejně radikálních rozpočtových škrtů a k stejně hlubokým reformám, ocitne se ale ve slabší pozici.

Podle něj by však odchod některých členů mohl vytvořit i větší tlak na eurozónu se zatím neznámými důsledky pro národy, které zůstanou u společné měny. „Bylo by to zásadní porušení stávající smlouvy. A když s tím jeden začne, nevíte, kde to skončí,“ řekl Draghi.

Nebudou se kupovat státní dluhopisy ani tisknout peníze

Vyvrátil také obavy z inflačního tisku peněz, o němž v nedělní diskuzi na ČT hovořil premiér Petr Nečas (ODS). Ohledně případného tlaku na tisk peněz dal Draghi najevo svou neústupnost. Naléhal ale na politiky, aby rychle přispěli do zdrojů ESFS na obranu eura, protože jinak může být jeho záchrana nákladnější.

Tvrdě se postavil i proti výkupu státních dluhopisů zadlužených zemí ze strany ECB, aby se tak snížily výnosy dluhopisů. „Lidé musejí akceptovat, že musíme a vždy budeme jednat v souladu s naším mandátem a v rámci hranic legality,“ řekl Draghi, když vysvětloval, proč nebude ECB vykupovat státní dluhopisy zadlužených zemí jako je Itálie.

„Důležité je obnovit důvěru lidí – občanů i investorů – v náš kontinent. Toho nedosáhneme zničením důvěryhodnosti ECB,“ řekl Draghi. Už před časem tuto možnost intervence kritizovali analytici s tím, že výkup bezcenných státních dluhopisů po první světové válce položil německou centrální banku.

Podle Draghiho musejí zadlužené vlády hledat jiné řešení dluhové krize. ECB se místo nákupu dluhopisů zaměří na posílení pomoci bankovnímu sektoru a tento týden nabídne bankám v 17 zemích eurozóny neomezené tříleté půjčky. Podle Draghiho bude záležet na bankách, jak je použijí: „Jednou z možností je, že mohou nakupovat státní dluhopisy, ale to je jen jedna. A rozhodně to není stejné, jako kdyby je kupovala ECB.“ Zmínil, že možností je také financovat skutečnou ekonomiku, zejména malé a střední společnosti.

Doplnil ale, že program půjček není věčný a neomezený, ale bude nabízen jen po přechodnou dobu, dokud budou finanční trhy oslabené. Na závěr varoval, že monetární politika nemůže vyřešit vše.

Johnson prorokuje

Podle londýnského starosty Borise Johnsona, který kritizoval veto stranického kolegy Davida Camerona na summitu EU, dojde k rozpadu eurozóny během 12 měsíců: „Byl bych udiven, kdybychom tu seděli za rok a euro neprodělalo nějaké změny,“ řekl v neděli v pořadu BBC. Podle něj by jako první mělo odejít Řecko: „Ouzo bude výrazně levnější.“

Vicepremiér, liberální demokrat Nick Clegg, ale varoval euroskeptické konzervativce před škodolibou radostí z konce eura, protože vrhne milióny lidí do obav o živobytí.