S konkrétní podobou balíku opatření přijde premiér Monti v pondělí před parlament, který musí zákony schválit. Vláda projednávání reformních norem uspíšila, původně se jim měla věnovat právě v pondělí, Monti však překvapivě svolal ministry už na neděli s tím, že situace je naléhavá. Před tím se ještě sešel s lídry politických stran a s odboráři.

Co přesně se má změnit, zatím není úplně jasné. Pravděpodobně půjde o změny v důchodovém systému, s čímž bude spojen vyšší věk odchodu do penze. Na programu je zřejmě také omezení sociálních výdajů a zpřísnění postihů za daňové úniky.

Montiho vláda si stanovila ambiciózní cíl dostat se do roku 2013 k vyrovnanému rozpočtu, aniž by to zabrzdilo ekonomický růst, který je ke snižování dluhu nezbytně nutný. Italská ekonomika zatím dlouhodobě stagnuje, a tak vláda hledá zdroje, jak její růst podpořit.

Obavy z vysokého zadlužení

Třetí největší ekonomika eurozóny se letos v létě dostala do centra evropské dluhové krize a v posledních týdnech se výnosy desetiletých státních dluhopisů usadily nad kritickou hranici sedmi procent. Nad touto úrovní už požádaly o finanční pomoc Řecko, Irsko a Portugalsko a ani Itálie tak vysoké úvěrové náklady dlouhodoběji neunese.

Evropská unie však na záchranu Itálie nemá dostatek zdrojů, takže zastavit šíření krize v této zemi je klíčové pro přežití eurozóny v nynější podobě. Platební neschopnost Itálie by měla pode ekonomů ničivé dopady na Evropu a byla by těžkou ranou pro celou globální ekonomiku. Scénu pro přijetí razantního reformního balíku připravila listopadová rezignace premiéra Silvio Berlusconiho a dosazení Montiho do čela přechodné vlády "národní jednoty".

Itálie je zranitelná zejména kvůli svému státnímu dluhu, který dosahuje 120 procent výkonu ekonomiky a je v Evropě nejvyšší po Řecku. Absolutní výše dluhu 1,9 biliónu eur je v Evropě největší. Pokud chce Itálie začít snižovat dluh, bez obnovení ekonomického růstu nebude mít podle ekonomů šanci.