Článek
Mezi nimi jsou i firmy, které tam dodávaly i před rokem 1989, jako jsou tradiční výrobci čerpadel (Sigma Invest), traktorů (Zetor) či letadel (Aero Vodochody).
O prodeji nepotřebných českých letounů L-159 se jednalo na nejvyšší úrovni v přísně střežené rezidenci iráckého premiéra. Irácký předseda vlády Núrí Málikí po jednání s Nečasem uvedl, že věří, že jednání mezi českým ministrem obrany Alexandrem Vondrou a jeho iráckým protějškem budou dál úspěšně pokračovat. „Tak, abychom mohli v krátké době dokončit tento nákup,“ uvedl Málikí.
O obchodu se mluví již delší dobu, podle informací z ministerstva obrany by Iráčané měli zájem až o 24 strojů. Armáda jich od Aera nakoupila 72, ale provozuje pouze 24 letadel. Zbytek je zakonzervován u výrobce.
Zatím nic podepsáno nebylo
Vyjednávání o prodeji českých letounů později pokračovalo na půdě iráckého ministerstva obrany. Po několikahodinové schůzce Vondra novinářům oznámil, že irácké letectvo si L-159 zvolilo za svůj budoucí letoun.
„Jednání o 24 letounech pokračují, ale můžeme říci, že nás vaše volba potěšila,“ uvedl český ministr na tiskové konferenci. Mluvčí iráckého ministerstva obrany tak jednoznačný nebyl. Uvedl, že mají vícero nabídek a ta česká je na „významném místě“.
Podle Vondry to znamená, že dokud není podepsána smlouva, tak nic neplatí. „Ale tak blízko jsme ještě nebyli,“ podotkl ministr.
Ministerstvo obrany nabídlo irácké armádě navíc ještě odprodej nepotřebných tanků T-72 a jejich modernizaci, stejně i modernizaci vrtulníků Mi-17, výcvik pilotů a vojáků.
Velká šance pro Zetor
Čeští zástupci se potkali na podnikatelském fóru, které zaštítil český ministr obchodu a průmyslu Martin Kocourek (ODS), s více než 150 iráckými podnikateli. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka je možné, že jedna česká firma se bude účastnit stavby vodní přehrady.
Konkrétnější být nechtěl, prozradil ale, že velkou šanci obnovit své původní državy má firma Zetor. Ta v minulosti dodala místním zemědělcům přes 90 tisíc traktorů Zetor, tam známých pod jménem Antar. Prý jich po iráckých polích jezdí okolo 50 tisíc.
Vloni dovezla firma do Iráku sto traktorů a nyní se schyluje k dodávce tisíce kusů. Objem obchodu by mohl dosáhnout až 400 miliónů korun. Jak uvedl Málikí, mělo by výhledově dojít i k obnovení výroby traktorů ve městě Iskanderíja, kde měl Zetor až do konce 90. let montážní linku. Podle odhadů by iráčtí zemědělci potřebovali až 130 tisíc traktorů.
Iráčané platí, ale na vše mají dost času
V minulosti Češi a Slováci stavěli na území Iráku 60 procent rafinérií, nyní bodují spíše vodohospodářské podniky, jako je Sigma, či energetické firmy, jako je EGEM. Podle Petra Pokorného, ředitele Sigmy, který se česko-iráckého setkání podnikatelů účastnil, mají velkou šanci se spolupodílet na projektu až za půl miliardy korun na obnovu osmi čerpacích stanic vody.
Sigma má v Iráku již řadu kontraktů. Pokorný si spolupráci s Iráčany pochvaluje. „Platební morálka je dobrá, jen občas dojde k prodlevě, oni na vše potřebují daleko více času,“ řekl Právu Pokorný.
Firma EGEM projektuje přenosové soustavy elektřiny a právě jeden projekt dokončila v Kurdistánu. Podle Milana Kuchty to vypadá, že by jejich inženýři mohli na severu Iráku projektovat dalších 13 soustav. „Bylo moc dobré, že s námi přijel premiér. Iráčané na politickou podporu dost dají,“ řekl Právu Kuchta.
Fronta na Topolánka
Mezi podnikateli byl i bývalý premiér Mirek Topolánek, který zastupuje firmu VAE, ta zde nabízí své služby v petrochemii a energetice. Podle Hanáka Iráčané „překvapivě na Topolánka stáli frontu“.
Cestu českého premiéra provázejí zpřísněná bezpečnostní opatření. Situace v Bagdádu není dlouhodobě bezpečná a po smrti Usámy bin Ládina zde dochází častěji k pumovým atentátům. Česká delegace se ale až na výjimky pohybuje a nocuje v tzv. zelené zóně, která je přísně sledována a chráněna.