Vyplývá to z návrhu novely zákona o nemocenském pojištění, u něhož právě skončilo vnější připomínkové řízení a který ministr brzo předloží vládě. U těchto dohod až dosud žádné pojistné zaměstnanec neplatil, pouze daň z příjmů.

Výhodné jen pro někoho

Dohody o provedení práce bývají proto oblíbené například u pracujících důchodců, studentů na brigádě, žen v domácnosti, které si občas přivydělají apod. Nově by tedy lidé museli z těchto příjmů platit pojistné jako z jiných příjmů ze zaměstnání, to je 11 procent ze mzdy.

Pro jiné jsou ale tyto dohody naopak problematické. Neplynou z nich totiž nároky na nemocenskou a ani na důchody. Kromě toho pracovník nemá nárok na dovolenou, odstupné při ukončení zaměstnání, dodržování doby odpočinku apod. Mají být uzavírány maximálně na 150 hodin ročně.

Dohody o provedení práce jsou však jednoznačně velmi výhodné pro zaměstnavatele. I oni totiž nemusí platit zdravotní a sociální pojistné, takže nemálo ušetří. Kromě toho mají v případě těchto dohod jen minimální povinnosti vůči zaměstnancům.

Nelze se proto divit, že řada zaměstnavatelů využívá dohod o provedení práce nikoli výjimečně, jak plyne ze zákoníku práce, ale ve velkém rozsahu. To je i na úkoly, které by měli zajišťovat zaměstnanci v pracovním poměru, a z ročního limitu 150 hodin si žádnou velkou hlavu nedělají.

Ministr: zamezíme zneužívání

Ministr Drábek navrhuje zavedení placení pojistného v souvislosti s tím, že chce roční limit rozšířit ze 150 na 300 hodin. „Zvýšením rozsahu počtu hodin se dostáváme na úroveň téměř dvouměsíčního pracovního poměru. Zatížení tohoto pracovního vztahu pojistným zamezíme možnému zneužívání, resp. nekalé konkurenci běžnému zaměstnaneckému poměru,“ sdělila Právu mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová.

Zavedení pojistného se ale vůbec nelíbí zaměstnavatelům. „Jsme zásadně proti. Dohody o provedení práce jsou jediný flexibilní nástroj na trhu práce. Po zavedení pojištění lidé budou ve větší míře chtít pracovat na plný úvazek v pracovním poměru, který podnikům svazuje ruce a je pro ně méně finančně výhodný,“ soudí generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová.

Zástupci zaměstnavatelů nesouhlasí ani s názory ministerstva, že dohody o provedení práce jsou zneužívány zaměstnavateli a využívány ve velkém rozsahu, protože jsou pro ně výhodné. „Nevíme nic o tom, že by byly generálně zneužívány,“ řekl Právu Pavel Novák, vedoucí legislativně právní sekce Svazu podnikatelů ve stavebnictví.