Článek
Pokud se nedohodnou, což je ale málo pravděpodobné, nebude mít země peníze na splácení účtů a dluhů. Ministr financí Timothy Geithner situaci zatím řeší tak, že přesouvá peníze mezi jednotlivými kapitolami rozpočtu a pokrývá to, co je právě potřeba.
Zákonodárci o zvýšení limitu už nějakou dobu debatují. Republikáni ale souhlas podmiňují škrty v rozpočtu, s demokraty se zatím nedohodli, ve kterých oblastech škrtat.
Oznámil například, že pozastavil posílání peněz do penzijních fondů pro státní zaměstnance.
Dluh se zvyšuje o bilión ročně
Schodky rozpočtů, a tedy i výše zadlužení až k povolenému limitu, rostou v posledních letech - především za vlády Baracka Obamy. Zadlužoval se ale i George W. Bush.
Jen za Obamy je rozpočet každý rok v minusu bilión dolarů. Letos by to mělo být dokonce 1,5 biliónu dolarů. Za schodky mohou velké výdaje na války v Iráku a Afghánistánu.
Pokud by limit nebyl navýšen, a země už si další peníze tudíž nemohla půjčit, musel by ministr financí určit, které závazky se budou splácet. "Je to, jako byste se rozhodli, že budete splácet hypotéku, ale ne leasing a dluhy na kreditní kartě," přiblížila situaci CNN. To by mohlo vést k bankrotu.
V USA je limit, k němuž se může země zadlužit, uzákoněn. Nyní je hranice na 14,3 biliónu korun. Poprvé byl ustanoven v roce 1917, tehdy to bylo 11,5 miliardy dolarů. Od té doby se zvyšoval 74krát.
Půl roku provizoria
V USA je to už druhý problém s rozpočtem během několika týdnů. Kongres se nebyl schopen dohodnout na rozpočtu do dubna, země do té doby fungovala půl roku na rozpočtových provizoriích.
Rozpočet se schválil pár dní předtím, než vypršelo poslední provizorium. Zemi reálně hrozilo, že nebude mít na svůj chod peníze, státní zaměstnanci budou bez výplat a chod institucí se zastaví, protože politici se nedokázali na jejich přerozdělení shodnout, příčinou byly spory o úsporách. [celá zpráva]