"Blackoutu v současnosti brání jen to, že od 17. března den po dni dochází k silnému dovozu z Francie až 3000 megawattů a z Česka až 2000 megawattů elektřiny denně," tvrdí manažer. "Vedení odtamtud jsou nyní vytížená na maximální výkon," dodal. Kvůli nedobudovaným přenosovým sítím totiž prý není možné na jih Německa dodávat proud ze severu země, ale musí se dovážet od sousedů.

Export z Česka je relativně stabilní a dosahuje přibližně 1500 megawattů.

„Výpadek jaderných elektráren v Německu samozřejmě vede k vyšším cenám a vyššímu využití uhelných a plynových elektráren v celé okolní Evropě. ČEZ se účastní minimálně – má většinu kapacit prodánu dlouho dopředu, naopak díky neočekávaným výpadkům jsme část elektřiny i importovali,“ uvedla pro Novinky mluvčí společnosti ČEZ Eva Nováková.

V jihoněmeckých spolkových zemích Bavorsku a Bádensku-Württembersku přestala v rámci vládního tříměsíčního moratoria, uvaleného na nejstarší atomové elektrárny v zemi, fungovat tři zařízení. Podle Vahrenholta se tam už tak chronický výrobní deficit elektřiny ještě zhoršil a hrozí přerušení jejích dodávek.

"Francouzské a české energetické koncerny vydělávají nyní díky německému moratoriu pěkné peníze," rýpl si bulvární deník Bild.

Žaloba a velké plány

Vahrenholt varoval před rychlým odklonem od jaderné energetiky, po němž nyní v Německu volá většina veřejnosti a mnoho politiků. Navíc vedení RWE minulý týden podalo žalobu na odstavení své nukleární elektrárny Biblis A v Hesensku. Podle názoru firmy není rozhodnutí kabinetu kancléřky Angely Merkelové z poloviny března právně podložené, a RWE tak každý den přichází asi o milión eur (přes 24 miliónů korun).

Jak uvedla agentura Reuters s odkazem na Německou energetickou asociaci (BDEW), hodlají německé firmy postavit či modernizovat do roku 2019 celkem 51 velkých elektráren. Tento plán by měl zvýšit produkci elektřiny o 30 250 megawattů. S dalšími patnácti, časově blíže nespecifikovanými projekty by mělo jít o vynaložené náklady asi ve výši 50 miliard eur (přes 1,2 biliónu korun).