Položky, které jsou v současné době zdaněné sníženou sazbou DPH, odkrojí podle analytičky Raiffeisenbank Heleny Horské v průměru o něco více než jednu čtvrtinu výdajů domácností.

Například podle ekonomů Libora Duška a Petra Janského, kteří provedli propočty pro Institut pro demokracii a ekonomické analýzy, by to pro rodiny s dětmi znamenalo měsíčně vyšší náklady o 521 korun. Pro domácnost, kde žijí mladí rodiče, jejich děti a prarodiče by sjednocení sazeb znamenalo vyšší náklady o 586 korun.

Podle jiných výpočtů by osaměle žijící zaměstnanec s průměrnou mzdou vydal po změně sazeb kolem 400 korun měsíčně navíc. Z toho více než polovina zvýšených výdajů by padla na dražší potraviny. Rodina s jedním dítětem a manželkou na mateřské by vydali měsíčně až o tisícikorunu navíc.

Protože se změna DPH projeví nejvíce u potravin, změny se obtížně vypočítávají, shodují se analytici. Konkurence na trhu a menší kupní síla obyvatel tlačí obchodníky k tomu, aby si změnu „účtovali“ jen sami sobě, snížením marží, takže by spotřebitelé razantní cenové skoky nezaznamenali. Jak ale upozorňují analytici Českomoravské konfederace odborových svazů, zvýšení DPH na jídlo ale nikdy v minulosti nebylo tak velké, jaké se v souvislosti s penzijní reformou očekává.

Například za vlády Topolánkova kabinetu se snížená DPH zvýšila o čtyři procenta, tedy z pěti na devět. O další procento se DPH na jídlo zvedlo Janotovým „úsporným balíčkem“.

Změna DPH by ale zvedla i cenu vody či palivového dříví, hromadné dopravy, vstupenek na kulturní a sportovní zápasy, knih a časopisů, ale také u léků.

Odpůrci: chudší rodiny to zruinuje

Kritici změn sazeb DPH poukazují na fakt, že zvýšené výdaje pošlou do pásma chudoby zejména ty rodiny, které sice příjmově ještě nepatří do pásma chudých, ale kteří hranici chudoby překročí právě onou pětistovkou či tisícikorunou pravidelných měsíčních výdajů navíc.

Změna DPH postihne především rodiny s nižšími příjmy, varuje předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil.

Na trhu bude rozhodovat poptávka, konkurenceschopnost, tvrdí zastánci změn. Navíc vláda počítá s tím, že pokud by se cena potravin po změně sazeb DPH skokově zvýšila, byl by tento cenový skok kompenzován penzistům.

Pokud by se sjednotila sazba DPH, znamenalo by to ale i současně pokles z 20 na 19 procent u řady výrobků, upozorňují zastánci sjednocení sazeb. Například nižší sazbou, než je současných 20 %, by se danily cigarety, osobní auta, zlevnit by mohly restaurace a pohonné hmoty.

Změny DPH ale podle dalších expertů zhorší spíše kvalitu potravin, protože firmy, výrobci či prodejci, aby udrželi svoji míru zisku, když nebudou moci z konkurenčních důvodů zvýšit ceny, budou muset prudce snižovat náklady. Nelze také počítat s tím, že prodejci, pokud jim klesne DPH z 20 na 19 procent, okamžitě zlevní služby a své zboží.

V Evropské unii přitom používá jednu sazbu DPH pouze Dánsko, ostatní země mají dvě či tři sazby. V Evropské unii umožňuje legislativa pro daň z přidané hodnoty (DPH) členským zemím jednu standardní sazbu, která ovšem musí být minimálně 15procentní, a maximálně dvě snížené sazby, které však nesmějí být nižší než pět procent a které lze aplikovat jen na vymezené druhy zboží a služeb.