„K žádné dohodě zatím nedošlo, žádné definitivní výsledky nejsou,“ řekl Právu Drábek. Čtvrteční jednání včetně schůzky ekonomických ministrů měla podle něj za cíl pouze pokusit se „hledat možné průsečíky“ v návrzích politických stran a expertních týmů.

„Nyní se budou jednotlivé varianty teprve propočítávat, úředníci ministerstva práce a sociálních věcí na to mají týden,“ dodal Drábek.

Spekulace o dohodě pak postupně dementovali také další klíčoví účastníci koaličních jednání o důchodové reformě, a to včetně premiéra Petra Nečase (ODS). „Jednáme a budeme jednat,“ řekl novinářům Nečas. Stejně se vyjádřil i expert Věcí veřejných Pavel Rusý. „Jednání probíhají dále, diskutuje se, nic není uzavřeného,“ sdělil ČTK.

Koalice bude opět jednat o tom, jak případně doplnit či pozměnit základní návrh důchodové reformy z dílny ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) o opatření obsažená v jednotlivých návrzích politických stran, odborů, NERV a Bezděkovy komise, zhruba za dva týdny. Podle vyjednavačů je na stole asi dvanáct základních otázek, o kterých se má dále diskutovat.

Jednat se ještě bude o DPH i odvodech

Podle Rusého není uzavřeno jednání ani o výši pojistného, které by si lidé odváděli na individuální účet, ani případné sjednocení sazeb DPH. Shoda podle Rusého panuje na harmonogramu, kdy by měly být dohodnuty základní kontury důchodové reformy. Ty by měly být dořešené na konci února nebo začátku března.

Pokud by původní návrh MPSV z loňského listopadu již nedoznal změn, novým pilířem důchodového systému v Česku by se měly stát soukromé penzijní fondy. Drábek plánuje, že z odvodů ve výši 28 % hrubé mzdy, které nyní míří do státního důchodového systému, by v rámci tzv. opt-outu šlo do správy soukromých fondů postupně až 5 %.

První tři roky od spuštění nového penzijního systému by to byla 3 %, za tři roky nato by se sazba zvedla na 4 % a po dalších třech letech by se ustálila na pěti procentech.

Povinné odvody do penzijních fondů by se podle původního návrhu Drábka měly týkat všech daňových poplatníků, kterým je nyní méně než čtyřicet let. Nad tuto věkovou hranici by si pak lidé spořili dobrovolně. Fondy by spravované úspory začaly lidem vyplácet až poté, co by dosáhli důchodového věku, tedy nejdříve od 65 let.

Pokud by návrh MPSV nakonec prošel, během následujícího čtvrtletí by se do privátních fondů ze státního průběžného systému přesměroval více než bilión korun.

Fondy by měly mít licenci od ČNB, legislativní podmínky má ale připravit ministerstvo financí. „Fondů by nemělo být více než pět,“ řekl už dříve Drábek s tím, že konkrétní finanční ústavy má určit výběrové řízení.