Vzhledem k tomu, že se i nadále až 90 procent biopaliv bude produkovat ze zemědělských plodin, znamená to přeměnit přibližně 69 000 kilometrů čtverečních na zemědělskou půdu, což odpovídá rozloze Irska.

"Rozsah nebezpečí, které evropské země způsobí kvůli vlastním plánům na využití biopaliv, je nyní jasné. Škody na lesích a přírodě budou šokující, a to jen kvůli palivům do aut. Biopaliva budou ještě horším znečišťovatelem než fosilní paliva," sdělil Adrian Bebb z neziskové organizace Friends of the Earth Europe.

Desetiprocentní podíl biopaliv podle studie jednoznačně zvýší emise skleníkových plynů až o 56 miliónů tun ročně, což se pochopitelně odrazí i na zhoršení životního prostředí, konkrétně až o 167 procent oproti využití klasických fosilních paliv.

"Plán evropské sedmadvacítky dává společnostem volnou ruku k zabírání půdy v nejchudších částech světa, aby naplnily naše nádrže spíše než jejich žaludky. Evropská energetická politika uvrhla do nebezpečí milióny lidí a ohrožuje potravinovou bezpečnost v Africe," alarmuje Laura Sullivanová z neziskové organizace ActionAid.

Ohrožení přírodní rovnováhy a zdroj peněz

Problém biopaliv spočívá v tom, že čím by se měla více využívat, tím více je nutné pro jejich pěstování zabrat plochy, například tropických pralesů. Tento trend je nejvíce viditelný v Jižní Americe, kde je pěstování biopaliva velice výnosnou činností a ohrožuje přírodní rovnováhu a mnoho živočišných druhů.

Řada kritiků také poukazuje na skutečnost, že v řadě oblastí je pro zemědělce zajímavější pěstovat rostliny pro zpracování na pohonné hmoty, než aby pěstovali potraviny.