Centrální banka tehdy pod vedením guvernéra Josefa Tošovského získala z prodeje zlata jen 16,4 miliardy korun. Zlato se totiž prodávalo za cenu kolem 300 dolarů za trojskou unci. (oz; 31,1 gramu).

Od konce 90. let ale začala cena zlata růst. S příchodem krize se tento trend ještě zrychlil. Tento týden se cena jedné unce žlutého kovu vyšplhala už nad 1393 dolarů.

Během let 1997 až1998 prodala ČNB naprostou většinu svých zlatých rezerv, celkem 55,78 tuny zlata. „Tento prodej vynesl celkově 16,4 miliardy Kč. O prodeji zlata bylo rozhodnuto po zvážení poklesu významu zlata jako rezervního aktiva, dále dlouhodobě klesající ceny zlata a nízkých výnosů z jeho držení,“ píše se ve výroční zprávě ČNB za rok 1998.

„O prodeji rozhodla bankovní rada ČNB. Její rozhodnutí nepochybně odráželo tehdejší očekávání o vývoji trhu a předpoklady o chování dalších centrálních bank,“ sdělil pak Právu mluvčí centrální banky Marek Petruš.

V době prodejů podle něj existovaly obavy, že centrální banky zemí vstupujících do Evropské měnové unie mohou po vstupu prodat větší část ze svých zásob zlata.

„V té době na trhu převládala psychologie ,kdo prodá později, bude v horší situaci‘ notně podporovaná vývojem cen zlata od počátku 90. let. Proto bylo rozhodnuto zaměnit pasivně spravované zlato za likvidní investice přinášející nezanedbatelný výnos,“ uvedl Petruš.

Symbol české státnosti

O jaké a jak výhodné investice šlo, ale už s odkazem na bankovní tajemství nesdělil. ČNB držela na konci loňského roku zásoby zlata v objemu už jen přibližně 12,9 tuny, což podle Petruše představovalo v tržní hodnotě 8,35 miliardy korun.

Prodej zlata dosud kritizovali především jen novináři a neekonomičtí experti. Vedle poměrně snadno vyčíslitelných finančních ztrát mělo prodané měnové zlato podle nich i hodnotu, kterou stanovit tak jednoduše nelze, a to historickou.

Zlatý poklad republiky původně vznikl hlavně díky velkorysým darům našich předků po první světové válce. Lidé napříč sociálními vrstvami tehdy darovali mladému státu do kolébky mince a šperky, mnozí legionáři se pak nezdráhali vzdát svých medailí, za které zaplatili krví na dalekých frontách v cizině.

„Pro mě je to otázka respektu ke státním tradicím. Pamatuji se na vyprávění své babičky, která po vzniku republiky odevzdala na zlatý poklad svůj snubní prsten,“ řekl Právu právník a bývalý diplomat Richard Král, který v roce 1982 vyjednal vydání československého zlata zadržovaného USA a Velkou Británií po druhé světové válce.

Zlatý poklad republiky při své dramatické pouti 20. stoletím byl totiž uloupen nacisty a po druhé světové válce bylo zhruba 38 tun československého zlata zadrženo Spojenými státy a Velkou Británií. Nakonec se až v únoru 1982 podařilo československým diplomatům vyjednat návrat zhruba poloviny zlatého pokladu, celkem 18,4 tuny, do vlasti.

Král považuje prodej měnového zlata centrální bankou koncem 90. let za „velkou, neomluvitelnou chybu“. „Šlo z historických důvodů o jeden ze symbolů naší státnosti. A s nimi by se kupčit nemělo,“ dodal.

Mincí se nezbavili

Podle některých neověřených informací, které centrální banka nyní nechce ani potvrdit, ani vyvrátit, ČNB zlato ve svých rezervách nahradila dluhopisy některých evropských států, hlavně Spolkové republiky Německa.

Centrální banka dosud odmítala také zveřejnit, zda součástí rozprodeje byly i vzácné zlaté mince, jako jsou např. svatováclavské dukáty, které mají vedle samotné ceny kovu také historickou a numismatickou hodnotu. Petruš ale Právu sdělil, že ke konci 90. let ČNB žádné mince neprodala.

Ke konci loňského roku bylo součástí zásob centrální banky i přes 900 tisíc kusů zlatých mincí o hmotnosti zhruba pět tun.

„Většina jsou drobné historické mince, které byly v minulosti vydávány v obrovských sériích a mají dnes už jen hodnotu kovu. Přes 10 tisíc kusů mincí tvoří zlatý sbírkový fond ČNB, který centrální banka nepřetržitě udržuje a doplňuje z nově vydávaných pamětních mincí,“ informoval Právo Tomáš Zimmermann z ČNB.

Cena zlata, stejně jako je tomu například u ropy, sice kolísá, z dlouhodobého hlediska však neustále roste. Od začátku sedmdesátých let stoupla téměř čtyřicetkrát. Na přelomu nového milénia se zlatých cihel vedle ČNB zbavovaly i jiné centrální banky. Většina z nich však už začala své zlaté zásoby postupně doplňovat. Nákupy zlata jsou teď mezi světovými centrálními bankéři opět v módě, shodují se analytici.

Zlato by podle většiny ekonomů mělo zdražovat i nadále. Důvodem je pokračující stimulace v USA, nízké úrokové sazby a zvyšující se poptávka po zlatě zejména v asijských zemích.