I tak je ale český stát na příjmech z daní, které jsou náchylné k výkyvům hospodářství, závislý v průměru méně než ostatní evropské země. V celé evropské sedmadvacítce daňové příjmy tvoří 39,3 procenta HDP a v eurozóně 39,7 procenta HDP.

K zemím nejméně závislým na daňových příjmech patří mimo jiné Slovensko, kde daně představují necelých 30 procent HDP. Méně je to jen v Rumunsku (28 procent) a Lotyšsku (28,9 procenta), nejvíce z celé EU naopak v Dánsku (48,2 procenta) a Švédsku (47,1 procenta).

V nových členských zemích jsou daně nižší

V rámci unie podle Eurostatu platí, že nové členské státy a země střední a východní Evropy sází v posledních letech především na nižší daně, zatímco státy západní Evropy poměrně často přistupují ke zvyšování daní.

Například v letošním roce daň z příjmu fyzických osob ve Velké Británii vzrostla o zhruba deset procentních bodů až na 50 procent. Stále to však není nejvíce v celé EU. Největším zdaněním jsou totiž zatíženi obyvatelé Švédska (56,4 procenta) a Belgie (53,7 procenta).

"Papírově" nižší daně než ČR mají jen Bulhaři

Česko patří k zemím, které v posledních letech zažily největší pokles, konkrétně z 32 procent v roce 2000 na 15 procent v letošním roce. Jedná se ovšem o daň ze superhrubé mzdy, ve skutečnosti je tak míra zdanění o něco vyšší, což ovšem Eurostat nezohledňuje. "Papírově" nižší daně než Češi, platí jen Bulhaři, kde daň z příjmu fyzických osob činí 10 procent.

Česká republika je rovněž jednou ze dvou zemí evropské sedmadvacítky, kde se v posledních 10 letech snížila daň z přidané hodnoty (DPH) - z 22 na 20 procent. Další zemí, kde se DPH snižovala, bylo Slovensko - z 23 na 19 procent. Všechny další země EU daň z přidané hodnoty buď zvyšovaly, nebo je nechaly na stejné úrovni. Největší DPH - celkem 25 procent - platí Dánové, Maďaři a Švédové.