Článek
Své návrhy teď komise předá oficiálním vyjednavačům ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Mimo jiné i doporučení, aby se o deset procent snížil také objem mzdových prostředků pro zaměstnance placené z rozpočtové sféry. S jedinou výjimkou – netýkalo by se to platů učitelů.
„Není to tedy ještě konečný názor oficiálních vyjednavačů, konečné závěry mohou být jiné,“ upozorňuje Miroslav Kalousek, který v této odborné skupině zastupuje TOP 09.
V odborné skupině je ale vedle Kalouska i lídr ODS Petr Nečas, což je podle analytiků signál, že řada návrhů by skutečně mohla projít až do finální koaliční smlouvy.
Rozpory trvají ve zvyšování daní
Koaliční experti řeší v podstatě už pouze jeden otevřený problém – zda se nová vláda může při zajišťování příjmů státního rozpočtu obejít bez změny daní. „Pro ODS je jakékoli zvyšování sazeb daní z příjmu fyzických osob či korporátních daní neakceptovatelné. Je to na hraně naší účasti ve vládním projektu,“ charakterizoval dříve postoj ODS Nečas.
Věci veřejné naproti tomu uvažují o zvýšení sazby lidem s příjmem nad 141 tisíc korun hrubého, tedy nad šestinásobkem průměrné mzdy. Ti by měli platit stejnou 23procentní daň z příjmů jako lidé s příjmy do 141 000 Kč. Dnes to tak není, protože kvůli konstrukci daní a stropům na zdravotní a sociální pojištění platí de facto jen patnáctiprocentní daň.
Podle ekonomického experta ODS Martina Kocourka je předmětem debaty i rychlost snižování zadlužování ČR, tedy stanovení výše schodků, aby pokles rozpočtového deficitu byl reálně proveditelný, a současně sociálně únosný. Je totiž možné, že některé evropské země ve snaze rychle zlikvidovat velké rozpočtové schodky přijmou tak drastické ozdravné kúry, že to vyvolá protesty obyvatel a podváže ekonomický růst.
S Janotou o letošním propadu rozpočtu
Koalice uvažuje i o konzultacích týkající se letošního rozpočtu s nynějším ministrem financí Eduardem Janotou. Ten totiž upozornil, že letos hrozí výpadek 20 miliard korun u rozpočtových příjmů pojistného a že i při již provedených úsporných opatřeních bude potřeba ušetřit ještě dalších 8 až 12 miliard korun.