Článek
Nejvíce na útlum sexuchtivých zákazníků doplácejí prodejné dívky, které jsou tak často nuceny přesouvat se ze zavedených podniků do tzv. privátů, tedy bytů, které si za tím účelem pronajme více prostitutek a své služby nabízejí sólo na internetu. Tím ovšem více riskují.
Tržba prostitutky až o polovinu nižší
„Tržby se za posledního půl roku propadly zhruba o polovinu. Chlapů sice stále chodí relativně dost, ale často se jen podívají nebo se spokojí s minimem či vezmou za vděk tím, co je na ulici, třeba narkomankou. Ten počet hostů je navíc relativní, protože nás je tady hodně. Odpadají stálí, donedávna štědří zákazníci,“ řekla pětadvacetiletá dívka, která si říká Martina a už čtyři roky nabízí své tělo v jednom velkém vyhlášeném pražském nevěstinci nedaleko centra.
Ti, co mají chod podniku organizačně na starosti, o důsledcích recese hovořit nechtějí, a naopak hýří optimismem, že vše funguje jako dřív. Zatím mají totiž své jisté, neboť inkasují pevný paušál od dívek.
„Když tady za směnu projde čtyři stovky mužských, tak to vypadá hodně, jenže nás je tady téměř šedesát holek. Ještě nedávno jsem za noc měla i přes dvacet zákazníků, dnes jsem ráda, pokud je to deset. A když už mají zájem, tak nejčastěji jen na půl hodiny za tisícovku,“ konstatuje Martina.
Některou noc vydělají jen na nájem
„Každá z nás za jednu směnu, která trvá od dvanácti dopoledne do šesti hodin ráno, podniku zaplatí za pronájem pokojíku zhruba čtyři tisíce korun, ať jsou kunčafti, nebo ne. Zatímco před rokem si některé holky vydělaly i sto tisíc korun měsíčně čistého a kupovaly si drahá auta, kožichy a jen luxusní zboží, tak dnes si při některých směnách sotva vydělají na ten nájem a domů jdou ve výsledku téměř s prázdnou,“ vysvětluje Martina.
Na otázku, proč s tím tedy nepraští, lakonicky odpovídá: „Zatím ještě nemůžu. Mám dluhy z minulosti a mizerné vzdělání. Jsem nic, ale nestačí mi vydělat čtyřicet tisíc měsíčně. Mám dítě, platím půjčku na dům a nemám, kdo by mne živil.“
Padesát pokojíků je velká konkurence
V podniku je na pět desítek malých pokojíků, každý vybaven sprchou, zdi jsou obložené žlutými kachlíčky a zrcadly. Dívky stojí ve dveřích, zákazníci zvolna procházejí úzkými chodbičkami osvětlenými jen tlumeným červeným světlem. Když se dívka domluví s klientem, zatáhne závěs a nade dveřmi se rozsvítí červená, signalizující obsazeno. Zajímavé je, že mezi návštěvníky okouní hodně cizinců, především z Asie. Němci zde vidět nejsou.
„Ubylo těch, kteří si zaplatí dva tisíce na hodinu, a už výjimkou jsou muži, kteří si ještě připlatí. Z pěti mých opravdu stálých klientů chodí už jen dva, a i ty je tady vidět méně,“ potvrzuje kolegyně ze směny.
Po 16 letech zavřeno
Skutečnost, že prodejnému sexu, provozovanému na jakž takž oficiální úrovni, teď také začaly špatné časy, dosvědčuje rovněž krach nevěstince, který šestnáct let bez potíží fungoval nedaleko Veletržního paláce v Praze v přízemí jednoho z činžovních domů.
„Léta majitelka platila přijatelný nájem, nějakých dvacet až třicet tisíc korun měsíčně. Nebyly s nimi problémy, pracovali hodně se stálými zákazníky a také s hosty, kteří přišli z nedalekého velkého hotelu,“ řekl mi jeden ze spolumajitelů domu, kde se nevěstinec stále ještě nachází, ale už je týdny zavřený.
„Ani jsme o nich nevěděli. A najednou před měsícem skončili. Jen mi majitelka zavolala, že okamžitě vypovídá smlouvu, že nemají ani na nájem, nejsou zákazníci. Tak sháníme někoho, kdo by v tom pokračoval, kdo by to převzal tak jak to je, ale žádní zájemci nejsou,“ říká spolumajitel domu a uzavírá: „Když nám krachují už i nevěstince, tak to sem asi opravdu dorazila krize.“
Z podniků více na ulici?
„Nemyslím si, že prostituce jako takové bude méně, jen se více přesouvá do té nejspodnější kategorie. Některé holky z podniků skončí na ulici, což je pro ně ta nejhorší varianta, protože je semelou drogy a druhořadí pasáci,“ řekl mi bývalý policista, který se dnes zaměřuje na soukromou ochranu. Konkurence je podle něho zkrátka v současnosti ostřejší než dřív, hlavně v Praze a sexuchtivých turistů, kteří mají peníze, jezdí méně.