Ministr tak upozornil na kardinální problém České republiky. Vyrovnaného rozpočtu nelze podle něj za současného stavu legislativy v dohledné budoucnosti nějakými, byť i sebedrastičtějšími škrty dosáhnout.

„Je to neřešitelný problém i proto, že já nevím, jak snížit deficit, natož abych ho vyrovnal. Protože já v současné době nevím, o jakou legislativu se budu moci opřít,“ dodal ministr.

S tím souhlasí také ekonomičtí analytici. Pokud budeme chtít skutečně o možnosti vyrovnaného rozpočtu nebo v první fázi alespoň rozpočtu s nízkým deficitem vůbec uvažovat, musí změnit rozpočtová legislativa. A to jak na straně příjmů, tedy včetně debaty o výši jednotlivých daní, tak na straně výdajů, kde by se musely omezit některé stále se zvyšující výdaje včetně výdajů mandatorních.

A jak vidí možnost dosažení vyrovnaného rozpočtu jednotlivé politické strany zastoupené ve Sněmovně a Senátu?

ODS: ekonomický expert Martin Kocourek

Aby vůbec diskuse měla smysl, je třeba si nejdříve zodpovědět základní otázku, na kterou u nás odpověď chybí. Chceme mít dlouhodobě vůbec rozpočty vyrovnané? Protože je legitimní i rozhodnutí, že když ekonomika dobře pošlape, určitý dluh může být.

To je také možný postoj, byť s ním ODS zásadně nesouhlasí a prosazuje, abychom se dlouhodobě dostávali na cestu postupného vyrovnávání státního i veřejných rozpočtů.
V ústavě je všechno, ale chybí zmínka o povinnosti usilovat o zdravé veřejné finance. To by dalo mantinely vládě a parlamentu. Jedině tak se vyhneme excesům, které vznikají nejčastěji v předvolebním období. Vyrovnaný rozpočet je samozřejmě dlouhodobá, minimálně desetiletá záležitost.

ČSSD: místopředseda Bohuslav Sobotka

V Evropě existují státy naší velikosti, které dokážou v době konjunktury hospodařit s přebytkovými rozpočty. To jen potvrzuje, že bychom neměli rezignovat na to, abychom dosáhli obdobný stav.
Jen je nutné říci, že se k tomu nedopracujeme nějakými úspornými balíčky, ale dlouhodobou rozpočtovou politikou, během které by docházelo ke změnám jak na straně výdajů, tak na straně příjmů. Jde především o to, aby rozpočtové příjmy byly schopny profinancovat veřejné služby.

KSČM: poslanec Jiří Dolejš

Sekera v dluzích je zaseknuta velmi hluboko, takže se nemůžeme bavit o době kratší než osm až deset let. Zatím dluhy platíme dalšími dluhy. Deficit se dá samozřejmě v době krize využívat, ale vždy musíme uvažovat o době, kdy ho začneme splácet a také to začít v praxi dělat.
Technicky je vyrovnaný rozpočet představitelný. Samozřejmě je dosažitelný snáze v době ekonomického růstu. Podle mne je podstatné, aby vyrovnanost nebyla nadekretována na rok, ale aby rozpočet byl dlouhodobě stabilní, udržitelně stabilní.

KDU-ČSL: předseda strany Cyril Svoboda

Dosáhnout vyrovnaného státního rozpočtu je reálné za podmínek přísné rozpočtové disciplíny na straně příjmů a výdajů a nutné sociální a důchodové reformy. Zároveň je třeba podpořit malý a střední podnikatelský stav.

Nutnou podmínkou je přestat krást a korumpovat, protože tyto dvě aktivity vedou k největším ztrátám na straně příjmů i výdajů, a důsledně rozdělit svět byznysu a politiky, aby představitelé soukromého sektoru přestali určovat politikům, co mají dělat. Tito lidé přirozeně sledují svůj vlastní zájem, ne zájem naší společnosti.

Strana zelených: Eva Balaštíková, mluvčí

Ano, je to možné, a hlavně žádané, musí k tomu však být politická vůle. V každém případě ne dříve, než skončí ekonomická krize. Nejdříve budeme muset splatit dluhy vzniklé v krizovém období, o vyrovnaném rozpočtu můžeme začít uvažovat, až opět začne ekonomický růst.
Základem však je předpoklad, že se co nejdříve zahájí přípravy důchodové reformy, reformy školství, justice a protikorupčních opatření.

Není času nazbyt a právě tyto kroky jsou podle našeho názoru pro dosažení budoucí stability veřejných financí v České republice nezbytné.