Článek
Se změnami počítá návrh vyhlášky ministerstva spravedlnosti. „Reagujeme tím na vývoj inflace v posledních letech,“ řekl mluvčí úřadu Vladimír Řepka.
Návrh počítá s rozčleněním minimální odměny u peněžních exekucí podle výše dluhu. U těch do pěti tisíc má zůstat zachován současný nejnižší poplatek exekutorům dva tisíce korun. U vyšších dluhů se ale má zvednout na tři tisíce.
Celkem tak má paušální náhrada u nižších pohledávek činit tři tisíce a u vyšších až čtyři a půl tisíce korun.
Ke zvýšení dojde i tehdy, když bude muset exekutor sáhnout k vymožení peněz jinak a dojde třeba na vyklizení nemovitosti. Nyní dostává paušálně deset tisíc korun za jednu. Nově to bude u pokojů, domů či bytů obývaných dlužníkem 14 tisíc. A pokud je jejich rozloha do 120 metrů čtverečních, vzroste odměna na 18 tisíc. U ještě větších nemovitostí to má být 22 tisíc korun.
„Tímto způsobem by měla být zohledněna obtížnost vyklizení,“ sdělil mluvčí Řepka.
Minimální odměna za každou zabavenou věc nebo soubor věcí podle návrhu pak má vzrůst ze dvou na tři tisíce korun.
Exekutorům rovněž stoupne odměna z 500 na 750 korun, pokud například odmítnou exekuční návrh nebo exekuci zastaví.
Nesouhlasí neziskovky ani exekutoři
Podle Exekutorské komory je ale zvýšení nedostatečné. „Po více než dvaceti letech beze změny jde spíše o drobnou náplast na praskající systém, než o skutečnou opravu jeho základů. Návrh plně neodráží reálný růst nákladů a složitost exekuční agendy,“ ohradil se její prezident Jan Mlynarčík.
„Pokud nedojde k odpovídající revizi, hrozí další úbytek exekutorů a omezení dostupnosti spravedlnosti pro občany,“ dodal.
Odlišný názor mají neziskové organizace pracující s dlužníky. Jde podle nich o návrh, který byl několik let pozastaven a nyní ožil až v době, kdy je vláda Petra Fialy (ODS) v demisi. Je to podle nich nelegitimní, zvláště když připomínkové řízení k věci proběhlo už v lednu 2023.
„Tento krok jde jednoznačně ve prospěch exekutorů. Zvyšování tarifů ve chvíli, kdy roste počet nových exekucí, je v přímém rozporu s veřejným zájmem i s principem prevence předlužení,“ řekla předsedkyně Konsorcia dluhových poraden Pavla Aschermannová.
„Je bizarní, že končící kabinet navyšuje potajmu odměny exekutorům bez jakékoliv veřejné debaty. Je potřeba hledat cesty, jak exekuční systém zlevnit a nikoli ho dále prodražovat. Vyzýváme ministryni Evu Decroix, aby tuto vyhlášku nevydávala,“ dodal člen výboru Konsorcia Radek Hábl.
Podle mluvčího ministerstva Řepky ale není jisté, zda bude změna schválena ještě za současné vlády. Vyhlášky nicméně na rozdíl od vládních nařízení nemusí odsouhlasit celý kabinet. Navíc dosud není jasné, kdy bude nový ministr, takže by se čekáním na něj nemusel stihnout lednový termín platnosti.
