Hlavní obsah

Vládu straší milióny lidí bez tepla, bojí se uzavření kohoutů z Ruska

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Milióny lidí bez tepla, problémy ve zdravotnictví a v dalších odvětvích, kolabující hospodářství. Takový je nejpesimističtější scénář, který by mohl nastat v případě dlouhodobého zastavení plynových kohoutů z Ruska a z Ukrajiny.

Foto: Právo

Zásoby plynu v Česku vydrží několik týdnů.

Článek

Takový scénář popsali ve spolupráci s civilní rozvědkou (ÚZSI) ministři zahraničí Jan Kohout, průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský a vnitra Martin Pecina ve zprávě pro vládu o připravenosti Česka na možnou další plynovou krizi. Dokumentem, který Právo získalo, se má Fischerova vláda zabývat v pondělí.

„S ohledem na situaci, která panuje v rusko-ukrajinských plynových vztazích, je velmi pravděpodobné, že Evropa, a společně s ní i Česko, se stane obětí nové plynové krize, a to již koncem tohoto nebo začátkem příštího roku,“ uvádí trojice ministrů v obsáhlém materiálu. Dokumentem se v uplynulých dnech zabývala také Bezpečnostní rada státu.

Až 3,5 mil. lidí může být zasaženo odstávkou tepla. Přitom se nebude jednat o jednotlivé případy, ale bez tepla budou celá velká sídliště.

Ministerstva dospěla k závěru, že Česko na tom sice ve srovnání s dalšími evropskými státy není nejhůř, nicméně je třeba hledat cesty, jak se vymanit ze závislosti na dovozu ruského plynu.

Díky osmi zásobníkům plynu je podle dosavadních zkušeností a odhadů Česko schopno čelit plynové krizi měsíc. To ovšem za předpokladu, že teploty neklesnou pod –10 stupňů. Pokud by byl mráz větší, pak by zásoby stačily na čtrnáct dnů.

„Poté bude muset razantně začít odpojovat velkoodběratele a až 3,5 mil. lidí může být zasaženo odstávkou tepla. Přitom se nebude jednat o jednotlivé případy, ale bez tepla budou celá velká sídliště např. v Praze, Opavě, Brně, Děčíně, Jihlavě a jinde,“ uvádí se v nejhorším scénáři pro vládu.

Je za tím i korupce

Ministři píšou, že hrozba plynové krize nebude pouze extrémním a ojedinělým jevem tohoto či příštího roku, ale že se stane každoročním koloritem topné sezóny v Evropě.

A co vede resorty a tajnou službu k úvaze, že situace s dodávkami plynu se mohou opakovat?

Je to prý složitá ekonomická a vnitropolitická situace na Ukrajině, tíživá situace státního podniku NAK Naftogaz Ukrajiny a také netransparentní a neurovnané vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem v plynové oblasti.

„Vzájemný vztah těchto zemí a jejich elit charakterizuje netransparentnost, osobní ambice, sympatie či antipatie, v nemalé míře i korupce,“ hodnotí stav čeští odborníci.

Právě úplné přerušení dodávek ruského plynu směřujících do Evropy přes území Ukrajiny na počátku letošního roku podle mínění českých úřadů definitivně odebralo Rusku i Ukrajině pověst spolehlivého dodavatele, respektive tranzitéra energetických surovin.

Plynové elektrárny raději nerozšiřovat

Ministři připouštějí, že půjde o běh na dlouhou trať a závislost nelze vyřešit ze dne na den.

Kromě rozšíření kapacit zásobníků plynu by se Česko mělo dlouhodobě soustředit na rozdělení zdrojů plynu neboli na dodávky z jiných zemí než jen z Ruska.

Místo zvažovaného rozšiřování plynových elektráren by se měla energetická koncepce více zaměřit na jaderné elektrárny a na větší využití domácích zdrojů, tedy uhlí.

Ministerstvo průmyslu připouští, že těžební limity uhlí by proto neměly být tabu. O tom ministr Tošovský mluví i v energetické koncepci.

Ministři rovněž navrhují, aby stát uložil obchodníkům s plynem držet určitou strategickou rezervu. Přiznávají však, že takový krok může mít vliv na cenu plynu pro koncové zákazníky. Není totiž vyloučeno, že privátní firmy tyto dodatečné náklady promítnou do cen.

Anketa

Bojíte se uzavření plynových kohoutků z Ruska?
Ano
64,5 %
Ne
35,5 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 8467 čtenářů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám