Parcelu o výměře více než šesti tisíc metrů čtverečních v Rudolfově zdědil před čtyřiceti lety po otci. Jihočeská energetická společnost ale na začátku devadesátých let přes pozemek pana Davídka bez jeho vědomí natáhla plynovod. Stavební úřad jí dal razítko i bez souhlasu a jakékoliv odezvy majitele. Davídek na to přišel až po letech, protože po propuštění z šachty měl co dělat, aby se uživil. Pobýval i v zahraničí. Bránit se tedy začal z hlediska zákona pozdě.

O čtvrtinu pozemku v podstatě přišel bezplatně tzv. vydržením a zbytek je prakticky neprodejný. Případ ovšem dodnes právně neskončil. Stavební povolení bylo sice ve správním řízení Nejvyšším správním soudem zrušeno a začalo řízení o odstranění stavby, jenže i přesto podle dosavadních názorů soudů na pozemku vzniklo věcné břemeno, protože ho nikdo léta nezpochybnil.

Nesmím jej oplotit, pronajmout nebo stavět bez souhlasu energetiků. Na 1500 m2 se nesmí dělat vůbec nic.Roman Davídek

Plynovod už dávno stojí a firma ho samozřejmě odstranit nehodlá. Jenže řeč není ani o rozumné kompenzaci, nájmu či odprodeji pozemku. Úřady vedou další nekonečné řízení. Kauza je poučná pro všechny vlastníky, kteří mají někde pozemek a léta se nezajímají, co se děje s územním plánem a jaké stavby se kolem něj budují.

Stavební úřad v Rudolfově vydal na plynovod stavební povolení už v roce 1991. V té době Davídka propustili ze šachty. O stavebním řízení nevěděl. A když se v roce 2010 po devatenácti letech od vydání stavebního povolení domohl Davídek jeho zneplatnění Nejvyšším správním soudem, nic se nezměnilo. Vlastní pozemek je mu k ničemu.

Plynovod objevili až po letech kupci

Když však Davídek žádal o sociální dávky, odmítal mu je úřad poskytnout s tím, že má přece velký pozemek v Rudolfově, ať ho prodá. „Jenže pozemek je neprodejný. Nesmím jej oplotit, pronajmout nebo stavět bez souhlasu energetiků. Na 1500 m2 se nesmí dělat vůbec nic,“ konstatoval Davídek.

„V roce 2005 jsem dostal šanci vrátit se ke své profesi. Pracoval jsem na přípravě dolu na zlato v Ekvádoru. Rok poté se naskytla možnost, že bych do dolu i já investoval, a tak jsem si našel kupce na pozemek v Rudolfově. Za dva milióny – to by mi stačilo,“ vzpomíná Davídek.  Byl daleko ve světě. O tom, že se na jeho pozemku už léta skrývá plynovod, neměl ani zdání. Až při přípravě smlouvy kupci zjistili, že na pozemku leží vedení plynu a na 1500 m2 je zakázáno stavět.

Po vydání stavebního povolení v roce 1991 nebyla existence věcného břemene až do roku 2010 zpochybňována.Krajský soud v Českých Budějovicích

„Potenciální kupci pozemku ve zlém odešli. Investice na pokračování dolu se nesehnaly a já se po dvou letech musel vrátit zpátky do Čech,“ shrnuje Davídek svoji další životní kapitolu. V roce 2007 začal pátrat, jak se plynovod na parcelu dostal. Plynovod patřil Jihočeské plynárenské a po privatizaci jej nyní vlastní společnost E.ON.

Davídek zažaloval i Krajský úřad v Českých Budějovicích. Krajský soud v roce 2011 úřadu skutečně vytkl, že nechránil zájmy Davídka, i když měl pro řízení všechny podklady. Vytkl úřadu, že se nejasně odvolává na plynárenský zákon, a že má o věci rozhodnout znovu. Davídek dosáhl toho, že stavební povolení bylo zrušeno.

Po deseti letech podlehl vydržení

Jenže loni v dubnu Krajský soud v Českých Budějovicích potvrdil verdikt okresního soudu, že pozemek už podlehl vydržení. Právě to podle tohoto verdiktu legalizuje věcné břemeno v podobě plynovodu na Davídkově pozemku. Vydržení sice není výslovně vyvlastnění, ale princip, že pokud někdo používá pozemek v dobré víře čili se domnívá, že tak činí v souladu s právem, déle než deset let bez zpochybnění ze strany vlastníka, vzniká uživateli k dané části parcely užívací právo.

„Po vydání stavebního povolení v roce 1991 nebyla existence věcného břemene až do roku 2010 zpochybňována. Vydržecí lhůta uplynula v roce 2001,“ konstatuje ve svém zdůvodnění z dubna 2015 českobudějovický krajský soud. Davídek má zkrátka smůlu, že sháněl práci, kde se dalo, a plynovod na pozemku neobjevil dříve či nezjistil závěry stavebního řízení.

Zajímavá je ovšem právnická chytristika v soudním zdůvodnění: I když úřední (stavební) povolení bylo zrušeno a Nejvyšší správní soud k tomu měl jistě pádné důvody, tak přesto se musí vycházet z předpokladu, že úředníci obce určitě chtěli rozhodovat správně.

„Přesto, že stavební povolení pro stavbu plynovodu z roku 1991 nenabylo řádné právní moci a žalobce (pan Davídek) posléze dosáhl jeho zrušení ve správním řízení, je třeba vycházet z presumpce správnosti původního správního aktu. Ten je platný a došlo tak ke vzniku zákonného věcného břemene (ve prospěch plynovodu – pozn. red.) ke spornému pozemku,“ argumentuje ve svém zdůvodnění z dubna 2015 českobudějovický krajský soud.

Podle soudu „i kdyby nedošlo ke vzniku věcného břemene ze zákona, došlo by k nabytí práv odpovídajících věcnému břemeni vydržením“.

Nezaplatí ani nájem

Pan Davídek se domáhal nájemného. Neuspěl u okresního ani u krajského soudu. „S ohledem na probíhající soudní a správní řízení se k této kauze nemůžeme vyjádřit,“ reagoval na otázky Práva mluvčí E.ON Vladimír Vácha. Podle něj se Davídek odvolal k Nejvyššímu soudu.

Na českobudějovickém magistrátu je stále otevřeno řízení o odstranění stavby. Magistrát ústy své mluvčí Jitky Welzlové Právu sdělil, že řízení probíhá v souladu s výroky odvolacích soudů. Ty odůvodňují, že věcné břemeno, legalizující plynovod na pozemku pana Davídka, trvá. „Stavba má stále platné územní rozhodnutí o umístění stavby, které vydával rovněž stavební úřad v Rudolfově v roce 1989,“ dodala.