Přiznal, že byl zdráv a nikdy nevyhledal lékaře. Jenže ve třiašedesáti letech se všechno zvrtlo. „Nejednou mě bolela záda, nohy, měl jsem ztuhlé kotníky. Na nátlak manželky jsem šel k doktorovi. Krátce nato, bylo to v sobotu kolem oběda, najednou jako bych nohy neměl. Padl jsem na zem,“ vzpomíná pan Kubík.

Záchranka ho odvezla do vinohradské nemocnice, kde mu diagnostikovali mnohočetný myelom, tedy nádorové onemocnění krve.

Operace trvala šest hodin

Jeho zákeřnost je v tom, že myelomové buňky se shlukují a odbourávají kosti, nejčastěji v oblasti páteře. Nemocný má značné bolesti, protože nádor tlačí i na míchu. Proto ta nepohyblivost končetin a jejich bolest. Choroba se u pana Kubíka projevila tak, že mu napadla 11. a 12. obratel páteře a ty se doslova zbortily.

„Ve vinohradské nemocnici jsem absolvoval šestihodinovou náročnou operaci páteře, kde mi tyto dva obratle lékaři vyměnili za obratle dárce. Byl to motorkář, který, bohužel, zemřel při nehodě,“ řekl pan Kubík.

„Do páteře mi dali dvě titanové tyče a vše sešroubovali. Pak následovalo šest cyklů chemoterapie. Ale aby toho nebylo dost, mnohočetný myelom mi poškodil i střeva a já měl po jejich operaci dočasný vývod. Ale i to přebolelo. Pak jsem podstoupil alogenní transfúzi krve a dnes, zdá se, jsem ze všeho venku,“ uvedl.

„Snažím se žít naplno. Sice chodím trochu v předklonu a o berli, ale to mi nevadí. S manželkou cestujeme. Já sám se v pacientské organizaci snažím cvičit jógu, věnuju se čtyřem vnoučatům. Vím, že doba přežití této nádorové nemoci krve je dnes už osm let, a tak se snažím užívat si každého dne,“ dodal.

Šest stovek pacientů ročně

„Mnohočetný myelom je druhé nejčastější krevní nádorové onemocnění. V Česku ročně postihuje až 600 lidí a v současné době s tímto onemocněním žijí tři tisíce pacientů,“ konstatoval Vladimír Maisnar, zástupce přednosty IV. interní hematologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové, který se léčbou tohoto onemocnění zabývá už dvacet let.

„Když jsme začínali, nemocní přežívali maximálně dva roky. Dnes je to osm let, a to díky moderní léčbě,“ sdělil. Podle něj má na vznik nemoci vliv například porucha imunity, nemoc ale není infekční ani dědičná.

„Proč vzniká, bohužel zatím přesně nevíme. Mezi rizikové faktory patří obezita, zvýšený kontakt s organickými rozpouštědly, pesticidy nebo dioxiny, které vznikají také při spalování PET lahví v běžném ohni či kamnech,“ dodal Maisnar.

Onemocnění nejvíce postihuje lidi nad 65 let. U lidí do 40 let se vyskytuje jen vzácně. Prevence vůči němu vlastně není, jen obecně spočívá ve zdravém životním stylu a v posilování imunity.