Hlavní obsah

Šikana nabyla rozměrů epidemie. Podle experta ji zažívá až 20 procent žáků

Právo, Stáňa Seďová

Podle psychoterapeuta Michala Koláře, který se zabývá šikanou, jsme svědky epidemiologického výskytu tohoto jevu. Trápí až 20 procent školáků. Šikanovanými učiteli se žádný výzkum nezabýval, podle Koláře jich ale může být okolo devíti procent.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Jeden z nejfundovanějších českých odborníků, který už v roce 1985 publikoval průlomový článek o šikaně, vnímá výskyt šikany v Česku na úrovni epidemie.

„Srovnám-li celonárodní výzkumy z posledních dvaceti let, tak podle mých odhadů dnes zažívá šikanu až 20 procent žáků, řekněme z odhadovaného miliónu školáků. I kdybychom se ale drželi nejnižší uváděné hranice v průzkumech – deseti procent, znamenalo by to sto tisíc šikanovaných žáků. To je strašně moc,“ varuje Michal Kolář, předseda občanského sdružení Společenství proti šikaně.

Obětí častěji chlapci

Na Linku bezpečí (LB) zavolá každý den až sedm dětí, které trpí šikanou. Častěji jsou to chlapci než dívky.

„Denně řešíme pět až sedm hovorů týkajících se šikany. Volají spíš kluci, a mladší, než je průměrný věk těch, kteří běžně telefonují. Bývají nejčastěji už ve věku dvanácti let,“ řekl Právu vedoucí LB Petr Porubský a dodal: „Dítě má většinou strach s šikanou něco dělat. Agresoři mu vyhrožují, že uvidí, jestli něco řekne. To je náš první úkol; přesvědčit volajícího, aby se někomu svěřil.“

Od urážek a pronásledování se šikana stupňuje k poškozování osobních věcí, krádežím až k napadání, bití a zamykání týraného například na záchodě.

„Nejsmutnější jsou případy, když nám odpoví na naše naléhání, ať se svěří někomu dospělému, že to udělali, a ten jim odmítl pomoci. Ať už jde o učitele, či rodiče. Řeknou mu, ať je větší chlap a postaví se agresorům,“ uvedl Porubský.

V takový moment lze očekávat několik reakcí. „Dítě vše řeší útěkem z domova, výjimečné nejsou ani případy, kdy děti sáhnou k sebepoškozování nebo se nám svěří s myšlenkami na sebevraždu,“ doplnil s tím, že v několika případech byla situace tak zoufalá, že zalarmovali policii.

Desetiletí sebevrazi

O tom, kam až šikana může zoufalé dítě dovést, vědí své na Dětské psychiatrické klinice fakultní nemocnice v Motole.

„Často se k šikaně dostaneme poté, co přijmeme děti už po sebevražedném pokusu. Může to mít i více důvodů, k šikaně se přidají problémy doma, kdy se například rodiče rozvádějí a je toho víc najednou. To se nejčastěji týká dětí okolo čtrnáctého patnáctého roku. Ojediněle tu skončí po pokusu o sebevraždu i desetileté děti. Více je dívek, u chlapců bohužel zaznamenáváme víc dokonaných sebevražd,“ popsal primář Dětské psychiatrické kliniky Jiří Koutek.

O jiné šikaně se v poslední době mluví především v souvislosti s pražskou Střední průmyslovou školou Na Třebešíně, kde celá třída sledovala měsíce šikanu tří studentů namířenou proti učitelce angličtiny. Ta, ze stále nezveřejněných příčin, před měsícem zemřela.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám