Hlavní obsah

Sociálka se může stát bičem na rodiče, kteří nesouhlasí s inkluzí

Právo, Petr Kozelka

Hodně nemilé návštěvy by se mohli dočkat rodiče handicapovaných dětí, kteří nesouhlasí s inkluzí v podobě, jakou chce zavést ministryně školství Kateřina Valachová. Pokud totiž rodiče nebudou souhlasit s formou vzdělávání svého potomka, kterou doporučí školské poradenské zařízení (ŠPZ), může si na rodinu posvítit Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) čili sociálka.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Možnost sociálky prověřovat rodinu jen proto, že nesouhlasí s tím, aby například handicapované dítě navštěvovalo běžnou základní školu, pobouřila hlavně rodiče.

„Všude v mezinárodních úmluvách jsou ve výchově dítěte nadřazeni rodiče. Tady budou mít hlavní slovo školská poradenská zařízení, která sice stále budou vydávat jen doporučení, ale pokud s nimi rodiče nebudou souhlasit, může do řešení vstoupit sociálka,“ upozornila Právo Edita Bartošová, která má sama tělesně postiženého syna.

V praxi by měl systém fungovat tak, že pokud rodič i přes doporučení ŠPZ bude chtít posílat dítě do běžné školy, bude všechno v pořádku. Pokud se ale situace obrátí a přes doporučení bude rodina trvat na tom, aby dítě navštěvovalo speciální školu, stávají se rodiče podezřelými a na scénu může nastoupit sociálka.

Riziko zneužití proti rodičům

„Takovým přístupem se dostáváme snad až někam do Norska. Každá záminka lze použít proti rodičům, že jednají v rozporu se zájmem dítěte. Rodiče jsou takto plíživě zbavováni svých práv. Pracovníci sociálky se snad vyznají ve speciální pedagogice?“ ptá se Bartošová.

Možnost povolat sociálku potvrzují informace z webu ministerstva školství. „Za nezletilého žáka jedná ve věci vzdělávání jeho rodič, a to vždy v zájmu žáka. ŠPZ navrhuje nejvhodnější vzdělávací cestu pro žáka se speciální vzdělávací potřebou a jeho úkolem je vždy jednat v zájmu žáka, tedy aby zvolená cesta byla také zárukou kvalitního vzdělávání žáka. Pokud jsou obě strany ve shodě, pak je vše v pořádku. Pokud ale jedna ze stran, obvykle rodič chce, aby dítě bylo vzděláváno například ve speciální škole, a není k tomu důvod, pak může do vzájemného jednání vstoupit OSPOD,“ píše se na webu ministerstva.

Právo se na ministerstvo obrátilo s dotazem, zda takový postup není příliš velkým zásahem do rodinného života, ovšem dočkalo se jen velice obecné odpovědi. „Přestup žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na běžné školy bude záležet na vůli rodičů, doporučení ŠPZ a také na možnostech zvolené školy,“ zní odpověď. Ministerstvo ještě doporučilo, aby se rodiče se svými problémy neobraceli na novináře, ale přímo na pracoviště zabývající se inkluzí.

Reklama

Výběr článků

Načítám