„Dlouhodobě se podíl cizinců ze třetích zemí trvale pobývajících v ČR zvyšuje,“ uvádí analýza, kterou má Právo k dispozici. Počet cizinců se jen za posledních deset let zdvojnásobil.

Nejvíce migrantů z třetích zemí pochází z Ukrajiny (104 558), Vietnamu (56 665) a Ruska (34 787). Američanů u nás loni žilo 6292. Hranici pěti tisíc lidí přesáhli ještě Mongolové, Kazaši a Moldavané. V loňském roce na základě povolení k trvalému, dlouhodobému nebo přechodnému pobytu nebo na vízum k pobytu nad 90 dnů v ČR žilo 266 855 státních příslušníků ze zemí mimo Unii. Bylo to 58 procent z celkového počtu 458 710 cizinců pobývajících na území Česka.

Evropa to podcenila

Analýza připomíná zkušenosti některých evropských zemí, které integraci cizinců podcenily. „Bylo to na základě mylného předpokladu, že se zahraniční pracovníci posléze vrátí do svých domovských zemí. To se ovšem nestalo a v 90. letech se země západní Evropy již potýkaly s vážnými problémy v soužití s cizinci,“ konstatuje dokument.

Potvrdilo se, že „migrace může být efektivní a prospěšná cizincům i majoritní společnosti, pouze pokud je přímo provázána s integračními opatřeními“.

Podle analýzy Česko nemá příliš konfliktů mezi komunitami cizinců a většinovou společností. „Ve vztahu mezi majoritou a cizinci přechodně či trvale pobývajícími na území ČR prakticky nebyly zaznamenány zásadnější projevy averze či agrese,“ píše se v ní.

Připouští se však, že v některých místech, kde se usadilo více cizinců, se čas od času vůči jejich „specifickým skupinám“ protesty odehrály. „Migrační realita posledních několika let s sebou nicméně přináší riziko některých průvodních jevů, jako je xenofobie, rasismus, extremismus či jiné projevy negativních postojů jedinců či skupin ve vztahu k cizincům,“ uvádí analýza.

Dávek je málo, ale rostou

„Zejména uprchlická krize v polovině roku 2015 polarizovala společnost a otevřela diskusi v rovině občanské i politické i zvýšený zájem veřejnosti o migrační politiku a problematiku soužití s cizinci,“ tvrdí dokument.

Cizinci si prý na ČR nejvíce cení svobodu společnosti, bezpečnost a péči o životní prostředí. Menší pozornost věnují české kultuře, tj. zvykům, literatuře, kinu, divadlu. „Lze tedy usuzovat, že cizinci před českou kulturou upřednostňuji spíše civilizační výdobytky české společnosti,“ tvrdí analýza.

Dokument zmiňuje i některé bariéry, které brání rychlejší integraci cizinců. Jsou to mj. kulturní odlišnosti či neznalost češtiny, případně uplatnění na trhu práce.

Téměř 75 tisíc cizinců ze třetích zemí působilo jako zaměstnanci. Asi 34 tisíc jich pracovalo tam, kde nepotřebují žádnou nebo jen nízkou kvalifikaci, jako je stavebnictví či pohostinství. Zhruba 15 tisíc cizinců našlo uplatnění na místech, kde je třeba vysoké odbornosti.