Systém platný od ledna 2013 je přitom výhodný i pro radnice. Pokud totiž majitel přistoupí na přijetí odpovědnosti za své auto, tak mají místo výmluv na osobu blízkou přestupek zaplacený a uzavřený do dvou týdnů.

A podle šéfa celorepublikové dopravní policie Tomáše Lercha je efekt na silnicích jasně viditelný.

„Vymahatelnost práva se v tomto jednoznačně zlepšila. Zatímco dříve zpravidla vše končilo na tzv. osobě blízké a body ani finanční sankci pak nedostával nikdo, tak nyní sice body při tomto institutu nejsou stále, ale alespoň tu je nějaký finanční postih toho provozovatele,“ řekl Právu Lerch.

Když jedu takto měřeným úsekem, tak tou předepsanou rychlostí jede celý dopravní proud Tomáš Lerch, šéf celorepublikové dopravní policie

Zároveň dodal, že automatické měření rychlosti – často úsekové – ruku v ruce s institutem odpovědnosti za vůz působí preventivně.

„Došlo ke zklidnění provozu. I jako řidič vnímám, že když jedu takto měřeným úsekem, tak tou předepsanou rychlostí jede celý dopravní proud,“ poznamenal šéf dopravky s tím, že zklidnění je vidět také na měřených úsecích v dálničních tunelech.

Zlatokopectví zamezuje policie

Systém objektivní odpovědnosti provozovatele vozu je ze zákona vázán pouze na méně závažné přestupky zjištěné automatizovaným systémem bez obsluhy nebo na špatné parkování.

Pokud provozovatel vozidla částku na účet do 15 dní zašle, případ je ukončen a tím pádem se nikomu nepřičtou ani body Zdeněk Neusar, mluvčí ministerstva dopravy

Radnice v takovém případě pošlou majiteli auta výzvu, aby buď zaplatil tzv. určenou částku na spodní hranici sazby za příslušný přestupek, nebo aby sdělil, kdo vůz v době jeho spáchání řídil.

„Pokud provozovatel vozidla částku na účet do 15 dní zašle, případ je ukončen a tím pádem se nikomu nepřičtou ani body,“ vysvětlil mluvčí resortu dopravy Zdeněk Neusar. Zároveň doplnil, že když naopak majitel uvede konkrétní jméno řidiče, tak s tím radnice zahájí klasické správní řízení.

Lerch v této souvislosti dodal, že zmíněný systém má ovšem fungovat jen jako doplněk ke klasickému blokovému řízení.

Tomu, aby systém nefungoval jen jako zlatý důl pro obecní rozpočty, tedy aby např. radary nebyly montovány metr za začátkem obce, podle Lercha brání pojistka v zákoně, podle níž instalace jakéhokoliv automatizovaného měřiče rychlosti podléhá souhlasnému stanovisku dopravní policie.

V Plzni platí 80 % motoristů

„Dbáme na to, aby tím motivem byla bezpečnost a plynulost silničního provozu a nic jiného. Pokud je to v opravdu rizikových lokalitách, jako např. v blízkosti škol a nemocnic, tak se domnívám, že to je namístě,“ vysvětlil ředitel dopravky. Počty takových systémů podle něj proto v poslední době nijak razantně nevzrůstají.

Nejvíce takových automatizovaných radarů se záznamem má podle Lercha Praha, ale nejde zdaleka o výsadu metropole. O tom, že si motoristé na systém zvykli a začali ho hojně využívat, ostatně svědčí např. statistiky z Plzně, kde se podle mluvčí magistrátu Evy Barborkové pohybuje kladná reakce provozovatelů aut na výzvy k uhrazení určené částky mírně nad 80 procenty.

„Poměr mezi využitím objektivní odpovědnosti oproti standardnímu správnímu řízení je přitom zhruba 8:2,“ poznamenala plzeňská mluvčí.

V Praze, která pracuje s největším počtem radarů se záznamem a tím i s nejvyšším podílem využití institutu objektivní odpovědnosti, bylo v roce 2015 zaznamenáno dohromady zhruba 380 tisíc překročení rychlosti a necelých 200 tisíc z nich bylo vyřešeno právě s využitím uhrazení tzv. určené částky.

Ve správním řízení byla naopak udělena sankce jen zhruba ve 12 tisících případech. Zbytek podle mluvčího pražského magistrátu Víta Hofmana připadá na odložené nebo nedokončené případy.

Počet udělených bodů klesá

Oproti roku 2013, kdy systém začal fungovat, byl přitom loni počet akceptací odpovědnosti za vozidlo a uhrazení příslušné částky podle Hofmana téměř dvojnásobný.

V metropoli stejně jako v dalších městech pak naopak s rostoucím využíváním institutu objektivní odpovědnosti klesá počet udělených bodů za rychlost, ale také např. za nezastavení na červenou.

Například v Ostravě právě za tento přestupek zjištěný na jedné monitorované křižovatce uložili v roce 2013 celkem 389 bodů, zatímco loni už to bylo jen 176. Právu to sdělila mluvčí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská.

Ta také konkrétní statistikou potvrdila zklidnění provozu na místech s automatizovaným měřením rychlosti. V Ostravě je takto hlídáno jedno místo, a to od roku 2014. Za tento rok tam bylo zjištěno 617 případů překročení povolené rychlosti, kdežto za celý loňský rok už to bylo jen 366 přestupků.