Dlužníky sice už teď může ochránit tzv. osobní bankrot, ale revoluční novinkou je, že by o něj sami nemuseli žádat. A navíc by byla zrušena minimální hranice, kterou musí i v bankrotu oprávněným splatit.

Nečekalo by se tedy, až dlužníci svoji situaci sepíší a pošlou návrh na insolvenční řízení, tedy ochranu před věřiteli a exekucemi soudu.

Dokumentaci o jejich často obřích dluzích, které není z čeho umořit, by na soudy posílali rovnou exekutoři.

Dluhy by stejně nezaplatili

„Případy dlužníků, na něž jsou vedeny mnohačetné exekuce, by se slučovaly pod jednoho exekutora. Ten by je následně automaticky rovnou posílal do procesu oddlužení,“ uvedl Pelikán ve čtvrtek ve Sněmovně na semináři o insolvencích.

Argumentoval tím, že tito dlužníci stejně své dluhy už reálně nezaplatí, a neustále naskakující poplatky a právní náklady je dostávají do šedé zóny společnosti.

Pelikánův nápad znamená, že návrh na oddlužení fyzické osoby čili osobní bankrot by k insolvenčnímu soudu nepodával sám na sebe dlužník, jako je tomu v současnosti.

Zrušit i minimum, které musí splatit?

Po dosažení určitého počtu exekucí, do kterých se dlužník svými půjčkami dostal, a v případě nemajetnosti, kdy kromě nezabavitelného minima není co exekučně postihnout, by návrh na osobní bankrot podával už bez okolků sám exekutor.

Pelikán zatím neupřesnil, od kolika exekucí nebo od jaké částky v poměru k majetku a příjmu dlužníka by exekutoři automaticky posílali dlužníky do osobního bankrotu.

Ten přitom dnes znamená, že dlužník přihlášeným věřitelům postupně po měsíčních splátkách za pět let vrátí alespoň 30 procent dluhů. Zbylých sedmdesát procent je poté již soudně, a tedy i exekučně nevymahatelných.

Měsíční částky konkrétním věřitelům se dlužníkovi strhávají z jeho příjmu podle splátkového kalendáře spočítaného insolvenčním správcem a posvěceného soudem. Soudy schválí osobní bankrot u zhruba 20 tisíc osob ročně.

U 190 tisíc osob je dokonce evidováno více než deset exekučních případů

Pelikán ovšem chce jít ještě dále. Uvažuje, že by se zrušila i současná minimální třicetiprocentní hranice, kterou musí dlužník uhradit, aby osobní bankrot mohl být vyhlášen, a dostalo se mu tak soudní ochrany před věřiteli.

Více než tři exekuce má půl miliónu lidí

Mnozí dlužníci totiž nemají ani tomu odpovídající příjem, a tak by podle Pelikána osobní bankroty mohly být u vícenásobných dlužníků soudně vyhlašovány bez ohledu na procentuální hranici, kterou budou schopni postupně splatit.

Jak již Právo letos v září s odvoláním na Exekutorskou komoru informovalo, téměř půl miliónů Čechů dluží takové peníze, že už je zřejmě nikdy nevrátí. Na krku mají v průměru více než tři exekuce.

U 190 tisíc osob je dokonce evidováno více než deset exekučních případů. Průměrně se v jedné exekuci vymáhá 80 tisíc korun. Počet dlužníků s vícenásobnými exekucemi navíc za poslední čtvrtrok vzrostl o deset procent.

„Zůstali nám nevyřešitelní“

Pelikán tvrdí, že když se ekonomice Česka daří lépe, tak ti dlužníci, kteří se z pasti chtěli vymanit, na to měli šanci – a nejspíše se jim to většinou i podařilo. „Teď nám tady zůstávají ti, kteří jsou v dluhové pasti nevratně,“ konstatoval Pelikán.

Je to ironie osudu, že osobní bankroty by navrhovali rovnou exekutoři, protože právě jim jsou osobní bankroty už léta trnem v oku. Na dlužníky pak už nemohou a podle exekutorů do nich unikají nejen dlužníci ve skutečné nouzi, ale i lidé, kteří peníze zašili a majetek převedli na kamarády.

Pelikán oponuje, že mnohem odpovědnější by ale měli být věřitelé, komu půjčují. Nápad na automatické osobní bankroty navazuje na jeho slova v rozhovoru pro Právo letos v dubnu. V něm prohlásil, že stát by měl umožnit osobní bankrot většímu počtu lidí. [celá zpráva]