„IPF je bohužel často diagnostikována až v pokročilém stadiu. Její projevy jsou lehce zaměnitelné s jinými plicními nemocemi. Pacienti se nejprve zadýchávají při chůzi do kopce či do schodů, pak jim chybí dech i při běžných činnostech a posléze i v klidu. V závěru se nemohou ani najíst, veškerou energii věnují snaze se nadechnout,“ popsala nemoc, kterou lékaři bezpečně poznají při poslechu plíce zvukem odepínání suchého zipu, Martina Vašáková, primářka Pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Přesto specialisté bojují s tím, že jim obvodní lékaři neposílají pacienty postižené IPF včas. A tak vlastně nikdo neví, kolik lidí u nás nemocí trpí. V registru je vedeno pouze něco přes 500 nemocných. Podle odhadů je ovšem skutečný výskyt nemoci až 20 lidí na 100 tisíc obyvatel v Evropě a každý rok na starém kontinentu přibude dalších 35 tisíc. Na Česko tak vychází zhruba tisíc nově nemocných každý rok.

Za Marlona léčba neexistovala

Dříve se nemoc, které v roce 2004 podlehl i slavný americký herec Marlon Brando, léčila kortikosteroidy. Ty ale měly řadu vedlejších účinků včetně značného přibývání na váze a nakonec postiženým ani nepomohly.

Ještě před čtyřmi lety neexistovala v podstatě žádná léčba. Lékaři pouze tišili dušnost opiáty, až v roce 2011 přišly na trh léky, které zpomalí proces jizvení plicních sklípků a tak prodlouží život pacientům, kteří se tak mohou dočkat transplantace plic.

Říkal si, že je tlustý

O tom, že léky fungují, svědčí studie, v nichž se nechávají léčit zkušební pacienti. Jedním z nich je i František Zahradník (60). „Od doby, kdy mi diagnostikovali idiopatickou plicní fibrózu, je to už osm let. Ze začátku to bylo jak na houpačce. Léčili mě i kortikosteroidy, přibral jsem, zhoršovalo se to. Ale pak jsem vstoupil do studie, dostal novou léčbu a v poslední době se cítím zase téměř úplně normálně,“ svěřil se pan Zahradník, který patří mezi pacienty s IPF ke světlým výjimkám.

„Pracoval jsem jako policista, a proto jsem každé dva roky musel podstupovat lékařské testy, které IPF odhalily. Já jsem si říkal, že jsem moc tlustý, a proto se zadýchávám, a neviděl jsem důvod, proč jít k lékaři,“ uvedl.

Příčiny nemoci dosud známé nejsou, obávat by se jí však měli spíše muži nad 45 let věku, kuřáci anebo ti, kteří přišli do kontaktu s organickými či anorganickými prachy například při své profesi.