Recesisté v převlecích za kominíky vyšplhali za bílého dne na střechu Pražského hradu, kde sundali prezidentovu vlajku a nahradili ji obřími rudými trenkami. Svůj místy až kaskadérský kousek natočili na video.

„Toto se včera stalo. Mám jen slova opovržení a zhnusení,“ uvedl na svém Facebooku Ovčáček a dodal: „Pražská kavárna se fašizuje. Už se neštítí zneuctění státních symbolů a Hradu českých králů, československých a českých prezidentů.“

Rudé trenky, které skupina Ztohoven vyvěsila nad Pražským hradem

Rudé trenky, které skupina Ztohoven vyvěsila nad Pražským hradem

FOTO: skupina Ztohoven

Ovčáček také v souvislosti s vyvěšením rudých trenek nad Hradem připomněl slova z jedné ze skautských webových stránek: „Všichni občané jsou povinni si svých státních symbolů vážit, chránit je a nedopustit jejich poškození či zneuctění.“

Recesisté podle vlastního vyjádření trenky na Pražský hrad vyvěsili hned z několika důvodů. „Nad Pražským hradem zavlála zástava muže, který se nestydí,“ uvedli ve svém prohlášení.

Rudé trenky vlající nad Hradem

Rudé trenky vlající nad Hradem

FOTO: skupina Ztohoven

Zemanovi vytýkají například to, že vykazuje zdravotně postižené děti ze společného vzdělávání, že drží ve funkci kancléře prezidenta ČR šmelináře bez bezpečnostní prověrky a že vzdával hold armádě, která utopila studentské hnutí v krvi, na místě, kde se to stalo.

Tři muže, kteří na hradě trenky vyvěsili, zadržela už v sobotu policie, uvedla ČTK. Jsou podezřelí z přečinu výtržnictví a krádeže. Hrozí jim až dva roky vězení.

Skupina Ztohoven je známa svým vstupováním do veřejného prostoru. K nejznámějším patřila akce Mediální realita, při které se napojila do televizního vysílání se simulovaným atomovým výbuchem. Kvůli svým aktivitám se členové skupiny dostali několikrát i do konfliktu se zákonem.

Výběr počinů umělecké skupiny Ztohoven:
Umělecká skupina Ztohoven na sebe upoutala pozornost širší veřejnosti v létě 2007 svým zásahem do vysílání České televize. V pořadu ČT2 Panorama se objevil simulovaný výbuch atomové bomby v oblasti Krkonoš. Za dílo získali členové skupiny cenu od Národní galerie v Praze, ale také se dostali do konfliktu se zákonem. Soud nakonec čin vyhodnotil jako přestupek, příslušný městský úřad ale zamítl i to, a umělci nebyli potrestáni.
V polovině roku 2010 členové skupiny v Praze vystavili občanské průkazy se snímky pozměněnými takzvaným morphingem. Akce byla součástí projektu Občan K., kterým umělci chtěli upozornit na to, jak jednoduché je zneužít soukromé informace o každém člověku. Podle policie se tím však dopustili trestného činu, neboť při žádostech o vydání průkazů podvedli úředníky. Obvodní soud pro Prahu 1 v prosinci 2011 rozhodl, že umělci nespáchali trestný čin.
V listopadu 2009 jeden ze členů Roman Týc (vlastním jménem David Hons) přidělal na pamětní desku na Kaňkově paláci na Národní třídě v Praze, která připomíná události 17. listopadu 1989, plastiky s hajlujícíma rukama a s pěstmi se vztyčenými prostředníky. Celé dílo nazval Není co slavit. Policie případ vyšetřovala jako možnou propagaci nacismu, ale nakonec v něm neshledala žádné protiprávní jednání.
V roce 2003 členové Ztohoven překryli na 800 reklamních vitrín v pražském metru bílými plakáty s velkým černým otazníkem. Cílem ilegální akce bylo "zpochybnit prostor reklamy v principu, i prostor konkrétní reklamy jako takové".
V lednu 2003 členové skupiny vytvořili otazník zakrytím poloviny červeného neonového srdce výtvarníka Jiřího Davida, které svítilo nad Pražským hradem na konci funkčního období prezidenta Václava Havla.
V roce 2007 Týc vyměnil v Praze skla na 50 semaforech pro chodce za šablony s postavičkami v komických či lehce vulgárních situacích. Za to mu soud uložil peněžitý trest 60.000 korun, který Týc odmítl a nezaplatil ho. V prosinci 2011 ho Obvodní soud pro Prahu 7 poslal na měsíc do vězení, kde byl od února do března 2012.
V září 2011 vzbudil Týc rozruch, když vytvořil obrazy z popela, který údajně pařil zesnulým. Vystavil je v galerii Dvorak Sec Contemporary v Praze. Úřad městské části Prahy 1, který jej podezíral ze spáchání přestupku, ale řízení později zastavil.
V červnu 2012 rozeslala skupina na mobily poslanců, členů vlády, vybraných pracovníků Kanceláře prezidenta republiky včetně prezidenta Václava Klause a novinářů 585 textových zpráv, které budily dojem, že si je politici poslali navzájem.
V listopadu 2012 zveřejnila skupina Ztohoven telefonní čísla některých politiků. Na výstavě Kartografie naděje v pražském centru DOX umístila tabuli, na níž byly kontakty na všechny poslance včetně premiéra Petra Nečase, některých ministrů a prezidenta Václava Klause. Policie případ odložila, protože dospěla k názoru, že nebyl spáchán trestný čin.
Členové skupiny v sobotu na Pražském hradě stáhli prezidentskou vlajku a vyvěsili místo ní velké červené trenky. Video z akce skupina zveřejnila na sociální síti Facebook. Podle mluvčího prezidenta Miloše Zemana Jiřího Ovčáčka tak zneuctili státní symboly a Hrad a nyní se jedná o nových opatřeních, jak zlepšit ostrahu Hradu. Police oznámila, že v sobotu zadržela a následně propustila tři muže, které podezřívá z přečinu výtržnictví a krádeže. Hrozí jim až dva roky vězení.
Zdroj: ČTK