Článek
Úmysl zbavit se zařízení na Ústeckoorlicku, které stát vyšlo i s vybavením na 2,4 miliardy korun, změnila epidemie eboly. [celá zpráva]
Armáda před časem obrátila a Těchonín posloužil jako silný argument, že ČR je na epidemie připravena. Teď by se mělo zařízení dokonce i posílit.
V materiálu pro čtvrteční jednání vlády, do kterého mohlo Právo nahlédnout, ministr obrany Martin Stropnický (ANO) uvádí, proč centrum musí zůstat zachováno: vedle nepředvídatelných epidemií, jako byla právě ebola, je to také „masivní nárůst počtu běženců“.
„Tyto skutečnosti stále výmluvněji opodstatňují existenci obdobných center a nezbytnost jejich odborného zázemí, zejména pokud je jejich zaměření určeno jak pro potřeby ozbrojených sil, tak pro civilní obyvatelstvo.“
Náklady 100 miliónů srazili na polovinu
Obrana v dokumentu upozorňuje, že rostoucí migrace lidí podporuje „nepříznivý vývoj epidemiologicky nebezpečných situací ve světovém měřítku“.
Ministerstvo proto už neuvažuje o rušení, ale má zájem, aby se Těchonín, který by zůstal armádě, stal součástí sítě nemocnic, tedy aby získal oprávnění pro provozování lůžkového zařízení a s ním souvisejících zdravotních služeb.
Odbor biologické ochrany v Těchoníně Video: Novinky
O budoucnosti unikátního zařízení se diskutuje již čtyři roky. To když Nečasova vláda v rámci úspor chtěla těchonínské zařízení buď přeměnit na státní příspěvkovou organizaci, nebo je úplně zrušit.
Protože ale nikdy vlastně nemuselo pečovat o pacienty s nebezpečnými chorobami, armáda dospěla k názoru, že takto nákladné zařízení, jehož provoz spolykal ročně přes sto miliónů korun, je nevyužité, a tedy nadbytečné.
Začala propouštět – ze 74 proškolených lidí, včetně lékařů, sester či laborantů, zbylo jen třicet. A armáda taky šetřila. Provoz přestala zadávat externím firmám a zajišťovala si ho sama svými lidmi, čímž snížila provozní náklady na polovinu.
Karanténa pro sto lidí
Vysoce specializované pracoviště využívali především vojáci vracející se ze zahraničních misí, např. z Afghánistánu či Iráku, kteří tu tráví karanténní dobu, což je týden až čtrnáct dní. Centrum má 28 lůžek, karanténu může poskytnout až stovce lidí.
Není to jen nemocnice, ale také základna biologického obranného výzkumu, kde se školí specialisté české armády i vojáci armád NATO či civilní odborníci.
Lékař Miroslav Pek na stránkách ministerstva obrany uvádí, že nemocnice je schopná izolovat a léčit lidi, kteří jsou nakaženi vysoce nebezpečnými infekčními nemocemi, např. SARS, ebolou, tuberkulózou či pravými neštovicemi.
Podle něho zabezpečení jako v Těchoníně nemá k dispozici žádná jiná nemocnice v ČR. Byť na infekce se specializuje pražská Nemocnice Na Bulovce.
Velkým zastáncem zachování těchonínského centra je pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD). „Před loňským upozorněním světové zdravotnické organizace na nebezpečí eboly se všichni naši odpovědní tvářili, jak je to zařízení někde v lesích zbytečné, finančně nákladné,“ řekl včera Právu Netolický.
„Ministerstvo obrany mi někdy v květnu nabízelo, že by kraj mohl bezplatně zařízení převzít. Jenže kraj nemá pro takové jednoúčelové zařízení využití. Mohli bychom být pouze jedním z partnerů vědeckého a výzkumného pracoviště,“ podotkl.
„K útlumu není žádný důvod“
Jak dodal, nedovede si představit, že by obdobné pracoviště uprostřed města bylo vhodnější. Narážel tak na to, že se diskutuje o posílení pracoviště v Praze na Bulovce.
„Je rozhodně vhodnější, aby infikovaní lidé třeba s ebolou byli převáženi k nám, do lesů,“ podotkl s tím, že těchonínské centrum je schopné během několika hodin se aktivizovat.
„Nechápu, proč se uvažovalo o rušení zařízení, které již bylo za miliardy vybudováno. V zemi máme řadu zařízení pro rizika a nebezpečí a jsme rádi, že je nemusíme využívat, ale financujeme je,“ řekl Netolický.
„V této chvíli nic nebrání tomu, aby toto pracoviště dál fungovalo. Neexistuje jediný důvod, proč by k útlumu mělo dojít, armáda je sice podfinancovaná, ale toto by nebylo šetření na pravém místě,“ tvrdí hejtman.