Hlavní obsah

Pelikánův insolvenční zákon je pod palbou

Právo, Josef Koukal

Ministru spravedlnosti Robertu Pelikánovi (za ANO) se povážlivě otřásá další vlajková loď. Po zákonu o státním zastupitelství torpédují takřka veškerá připomínková místa, tedy ministerstva, soudy, úřady a odbory, zásadními připomínkami také novelu insolvenčního zákona.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán

Článek

Ta měla podle ministerstva přispět k větší transparentnosti a spravedlnosti insolvenčních řízení. Měla například zabránit tzv. šikanózním návrhům. Insolvenční soudy měly podle návrhu do jednoho dne od podání rozhodovat, zda jde o skutečně podložený návrh na insolvenci, a případně jej odmítnout.

Dnes není zase tak složité pomocí fiktivních dluhů zahájit insolvenční řízení, během kterého se do té doby prosperující firma dostane do vážných potíží.

Novela prý jde proti věřitelům

Novelou chtěl Pelikán také posílit dohled ministerstva nad insolvenčními správci a různými oddlužovacími společnostmi. Ty by měly například do budoucna existovat jen na základě ministerské akreditace.

Pelikán tvrdí, že by se tím ztížilo ožebračování dlužníků různými komerčními poradci na oddlužování. Ministerstvo také chtělo kontrolovat provozovny insolvenčních správců, zda na adresách skutečně provozují správcovskou činnost.

Vydělají na ní insolvenční správci a subjekty, které se budou podílet na procesu oddlužení. Věřitelé přijdou nejen o páky proces ovlivňovat, ale ubude jim i možností, jak oddlužení dosáhnout.
Jan Kozák, Krajský soud Brno

Jenže stejně jako nedávnou předlohu zákona o státním zastupitelství i novelu insolvenčního zákona odborníci označili za nejasnou, neodbornou a špatně odůvodněnou. Podle místopředsedy Krajského soudu v Brně Jana Kozáka je největší chybou zákona ohrožení postavení věřitele jako vládce insolvenčního řízení.

Dnes může věřitel navrhnout soudu insolvenční řízení v podstatě kdykoli a pro jakoukoli výši dluhu. Podle navrhované úpravy bude muset nejprve dokázat, že firma je skutečně předlužená. Pokud se mu to nepodaří, bude se moci obrátit pouze na exekutora. „Celý zákon je od roku 2008 postaven na výsadním postavení věřitele, který ovládá proces a rozhoduje o zásadních krocích. Novela obrací původní úpravu na hlavu,“ míní Kozák.

„Vydělají na ní insolvenční správci a subjekty, které se budou podílet na procesu oddlužení. Věřitelé přijdou nejen o páky proces ovlivňovat, ale ubude jim i možností, jak oddlužení dosáhnout,“ podotkl Kozák.

Podle něj v případě schválení předlohy věřitelé přijdou ročně o více než 300 miliónů korun. Dlužníci si totiž budou muset nově najímat k zastupování právníky, platit povinnou zálohu pět tisíc korun a v rámci oddlužení povinně rezervovat šest až osm tisíc korun pro insolvenčního správce. To vše jsou náklady, které dnes slouží k uspokojení pohledávek věřitelů.

 Odpor čekali

Z připomínkových míst dorazily na ministerstvo desítky zásadních připomínek, s nimiž se musí resort ze zákona vypořádat, tedy je buď s odůvodněním zamítnout, nebo do novely zapracovat. To se ale do konce týdne nestihne.

Spravedlnost chce přesto dodržet plánovaný termín a odeslat materiál do vlády s tzv. rozpory, tedy nezpracovanými zásadními připomínkami. „Už dříve ministr Pelikán avizoval, že očekává ne příliš jednoduché jednání. Jde o řadu koncepčních změn, které považuje ministerstvo za důležité,“ sdělila Právu mluvčí ministerstva Kateřina Hrochová.

„Plánovaný termín předložení do vlády zůstává 30. června s tím, že nelze v této chvíli předjímat, s kolika rozpory, a zda s nějakými, novela do vlády půjde,“ podotkla mluvčí.  S připomínkami se od minulého týdne vypořádávají ministerští legislativci, na jejich práci navážou náměstci a vedoucí pracovníci zúčastněných resortů a institucí.

Zásadní námitky mají k navrhované novele například ministerstvo průmyslu a obchodu, Česká národní banka nebo Nejvyšší soud ČR. Podle legislativních plánů resortu by novela insolvenčního zákona měla nabýt účinnosti už v červenci 2016.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám