Článek
Fond zároveň změnil stanovy, což mu umožní z poboček a azylových domů udělat takzvané pobočné spolky. Nadále budou fungovat pod zastřešující organizací, ale už nebudou odpovídat za její dluhy. Samy si také budou obstarávat peníze na provoz a žádat kraje o dotace. O tom, které z poboček se stanou pobočnými spolky, rozhodne nové předsednictvo fondu.
Zadlužených klokánků se ale tato změna netýká. "Co se týče klokánků, tak zatím se to nezměnilo. Pokud neprojde změna zákona, tak to není možné, protože samostatné klokánky by nebyly schopny samy o sobě fungovat," řekl na jednání fondu jeho nový předseda Vaněk, který doposud vedl klokánek v pražských Šterboholech.
"Určitě se to musí nějakým způsobem dál řešit. Je to o dalším jednání v Poslanecké sněmovně, s vládou," řekl. S vládními představiteli, zejména z ministerstva práce a sociálních věcí, se chce Vaněk sejít hned zkraje příštího týdne. Je přesvědčen o tom, že nové vedení bude mít u vlády otevřené dveře pro další vyjednávání. Kritická situace se musí vyřešit, konec fondu nepřichází v úvahu, míní.
Exekuce je zatím pozastavena
Fond ohrožených dětí má 22 poboček a pět azylových domů. Podle svého webu provozuje 23 klokánků a čtyři rodinné klokánky pro pět stovek dětí. Fond dluží na sociálních odvodech za 600 zaměstnanců přes 20 miliónů korun, desítky miliónů pak za provoz a na výplatách. Bývalá předsedkyně fondu Vodičková si v minulosti opakovaně stěžovala na nedostatek peněz a malé příspěvky od státu. Podle ministerstva práce fond ale dlouhodobě špatně hospodařil. Exekuce je zatím pozastavená.
Kvůli úhradě dluhů bude nové předsednictvo fondu uvažovat také o tom, že by nabídlo budovu klokánku v Prostějově městu, které by v ní mohlo mít byty, nebo prodalo kroměřížský klokánek.
