Článek
Krasavce z akátového dřeva vyrábí doma v garáži Plzeňan Martin Kaftan, tedy pokud zrovna nepřednáší na Technické univerzitě v rakouském Grazu.
„Tam experimentujeme s digitální a robotickou výrobou ze dřeva, a protože sám jezdím hodně na kole, přehouplo se to do toho, že jsem zkusil vyrobit dřevěný rám,“ řekl Právu Kaftan.
Vystudovaný architekt se zabývá i interiérovým designem, k dřevěným kolům ho přivedly modely zahraničních výrobců.
Dvouletý vývoj
„Ve světě je jich asi šest nebo osm, hlavně v Americe, ale srovnatelní s námi, z hlediska hmotnosti a pevnosti, jsou jen jeden nebo dva. Jako jediní máme oficiální certifikát Evropské unie na dřevěné rámy pro horská kola,“ upozornil Kaftan.
První kolo vyrobil před čtyřmi lety, dva roky trval vývoj. „Rámy jsme testovali ve Strojírenském zkušebním ústavu,“ vzpomíná. „Byla to anabáze, která trvala několik měsíců, prováděly se crash testy, zátěžové zkoušky na sto tisíc šlápnutí. Několik prvních prototypů jsme zlomili, praskala hlavová trubka, problémy byly i se spodní trubkou.“
Dětské nemoci už má kolo Samorost za sebou a během vývoje také zhubl. „První rámy měly 3,5 kilogramu, ty současné váží 2,5 – karbonové rámy jsou jen o kilo lehčí,“ podotkl Kaftan, podle něhož poněkud vyšší váhu vynahrazuje lepší jízdní pohoda.
Cena za rám je kolem čtyřiceti tisíc. Myslím, že za sto hodin práce to není zas tak moc
„Dřevěný rám se chová jinak než karbonový, to poznáte, více pohlcuje vibrace.“ Ví, o čem mluví, na dřevěném kole své manželky nedávno absolvoval i extrémní závod Král Šumavy.
Rámy jsou duté, slepené ze dvou vyfrézovaných polovin. „Používáme primárně akát, má nejlepší poměr pevnost–houževnatost–tvrdost. Jenže u nás neroste rovně, takže ho musíme dovážet z rakouského Štýrska, Slovinska a Maďarska,“ prozradil plzeňský tvůrce.
Kola dělá sám, manželka a jeden kamarád pomáhají s marketingem. „Třicet procent je strojová práce, zbytek ruční. Každý kus je originál vyrobený na míru zákazníka.“ A cena za rám? „Kolem čtyřiceti tisíc. Myslím, že za sto hodin práce to není zas tak moc,“ doplnil.
Zákazníci se zatím rekrutují hlavně z Česka, plzeňský výrobce se chce prosadit i v Německu, Rakousku a Slovensku. A nejen s „horáky“.
„Děláme i městská kola a uvažuji o silničních. Tam bude hrát velkou roli váha, ale už mám vymyšleno, jak ji snížit,“ uzavřel Martin Kaftan.