Článek
Vlastníte polovinu rodinného domu a rozhodnete se ji prodat. Až do konce předloňského roku bylo ze zákona vaší povinností nabídnout svůj podíl přednostně majiteli či majitelům zbývající části. To už však půl druhého roku neplatí.
Dnes je možné předkupní právo zakotvit pouze do smlouvy, kterou obě strany mezi s sebou uzavřou. Bez ní může majitel svou část nabídnout komukoli.
Ministerstvo spravedlnosti však usiluje, aby se tento institut do zákona vrátil, a platil tedy automaticky.
„Praxe ukazuje, že nebylo vhodné opustit úpravu zákonného předkupního práva pro převod spoluvlastnického podílu,“ napsali ministerští legislativci do důvodové zprávy k novele, kterou ministr Robert Pelikán (ANO) označuje za technickou.
Ta nyní směřuje do vlády a následného schvalovacího procesu v parlamentu.
Jenže podle tvůrců nového občanského zákoníku nejde o žádnou technickou úpravu, ale zásadní změnu, která převrací filozofii teprve rok a půl platného zákona.
„Náleží k dobovým paradoxům, že se ve státní exekutivě vedené sociálnědemokratickým předsedou připravuje obnova plošného zákonného předkupního práva spoluvlastníků, ačkoli o jeho zrušení rozhodla při schvalování věcného záměru občanského zákoníku v roce 2001 právě vláda sociálních demokratů,“ podotkl v březnu v odborném tisku hlavní autor zákoníku Karel Eliáš.
Zásadně nesouhlasíme se zavedením všeobecného předkupního práva ve všech případech spoluvlastnictví
A pro změnu nebyla pouze vláda. Zrušení předkupního práva prodiskutovali i zástupci ministerstev, odborů a dalších připomínkových míst, stejně jako politici, kteří nový zákoník schvalovali.
Plíšek: Nechal bych to ustálit
„Já bych nechal ten institut ustálit v podobě, v níž je. Ten současný návrh nemá žádné praktické vysvětlení a není zralý ani z hlediska aplikace. Spíš asi souvisí s věcným postojem k tomu institutu,“ řekl Právu poslanec ústavně-právního výboru Sněmovny Martin Plíšek (TOP 09).
Ještě dál zašli ve své kritice ministerského návrhu účastníci připomínkového řízení. Ostře proti znovuzavedení předkupního práva se postavil Úřad vlády, Úřad pro ochranu osobních údajů nebo ministerstvo práce a sociálních věcí.
„Zásadně nesouhlasíme se zavedením všeobecného předkupního práva ve všech případech spoluvlastnictví,“ uvedli v rámci připomínek legislativci ministerstva práce.
Podle nich jde o zásadní omezení vlastnického práva. Tvrzení ministerstva spravedlnosti, že se zrušení předkupního práva neosvědčilo v praxi, není podle ministerstva práce ničím podloženo a jde pouze o dohady předkladatele novely.
V českých zemích bylo (předkupní právo) zavedeno jako ochrana zájmů komunistického státu při emigraci, kdy se stát stal konfiskací spoluvlastníkem nemovitosti
„Naopak někdejší všeobecné předkupní právo bylo možno označit za nepříjemnou a zbytečnou komplikaci, když nepředstavovalo žádnou ochranu slabší strany, ale naopak bylo často pouhou administrativní a formální překážkou pro dispozici se spoluvlastnickým podílem,“ uvedlo ministerstvo práce.
Stanovisko Úřadu vlády navíc připomíná, že předkupní právo spoluvlastníků vylučuje většina evropských zákoníků, což je i argument Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).
Ve Sněmovně až v září
„V českých zemích bylo zavedeno jako ochrana zájmů komunistického státu při emigraci, kdy se stát stal konfiskací spoluvlastníkem nemovitosti,“ podotkl za ÚOOÚ legislativec Vít Zvánovec.
Podle mluvčí ministerstva spravedlnosti Adriany Kocmanové zůstávají ve hře námitky Úřadu vlády, se zbytkem výhrad se prý navrhovatelé novely vypořádali a na znovuzavedení předkupního práva trvají.
Zapracované připomínky projedná nejprve legislativní rada vlády, pak se materiál dostane do vlády a následně do Poslanecké sněmovny. První čtení by mohlo proběhnout v září.