Až u poloviny nahlášených případů tak trpí stejné děti stále znovu. Odhalily to statistiky ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) z let 2013 a 2014.

V loňském roce bylo týraných a zneužívaných dětí 8478. Proti roku 2013, kdy bylo nahlášeno 7527 případů, jde o desetiprocentní nárůst. Utýráno k smrti bylo v loňském roce šest dětí.

Tato čísla jsou ale podle odborníků jen špičkou ledovce. Aktuální statistiky ukázaly ještě jiný děsivý moment – trpí stále stejné děti. A to přesto, že po často dlouhém váhání je oznámeno týrání nebo zanedbávání policii a případ jde i k soudu.

Dětská pornografie

„Hlavní prioritou u nás je, aby byly zachovány vazby v biologické rodině. Adekvátnost opatření už pak musí posoudit soud. Jinak je to samozřejmě například u zanedbání péče, kdy se s rodinou pracuje a pomáhá tak, aby se tam mohlo dítě vrátit do stabilního prostředí a nestrádalo,“ uvedla ředitelka Nadace Naše dítě (NNd) Monika Šimůnková.

„Nicméně tato tendence aplikovaná krátkozrace může vést k tomu, že se dítě znovu a znovu vrací do biologické rodiny, až ho to úplně zničí. Následky těchto snah pak vidí například pracovníci dětských domovů, kam se dítě dostane až v momentě, kdy už si přináší trvalé následky,“ řekla.

„V roce 2014 bylo ohlášeno 5484 případů zanedbávání dítěte, u 2455 dětí se jednalo o opakované případy. Případy pořizování dětské pornografie se úřady v roce 2013 zabývaly ve 33 případech, v minulém roce to bylo už u 87 dětí, z nichž 48 bylo k dětské pornografii zneužito opakovaně,“ vyjmenovala děsivou statistiku opakujících se případů Šimůnková.

„Opakuje se i psychické týrání děti, které je nejhůře odhalitelné. Ministerstvo eviduje psychický teror u 1171 dětí, z čehož 652 případů bylo opakovaných. Sexuálně bylo loni zneužito 932 dětí, přičemž na 281 dětech bylo sexuální násilí opět opakované,“ dodala Šimůnková.

Lepší zprávy jsou jen u počtu tělesně týraných dětí. Těchto případů v minulém roce policie řešila 787, tedy o zhruba 80 méně než rok předtím.

Případy týrání a zneužívání, kdy jsou oběťmi děti, které často neumějí nebo kvůli tlaku rodiny nechtějí označit pachatele, patří pro vyšetřovatele, pokud jde o odhalování, k nejtěžším. Odhalení a potrestání pachatele, který dítě týrá psychicky, je pak téměř nemožné.

Dvojí násilí

„Každý případ je jedinečný a u každého dítěte v podstatě postupujeme jinak. Nejlépe se dokazuje fyzické týrání. Důkazem jsou stopy násilí a lékařská zpráva, na jejímž základě pravděpodobnému pachateli, kterého v ideálním případě dítě označí, sdělíme obvinění a podáme návrh na vazbu,“ říká Alena Kolářová, vedoucí pražského mravnostního oddělení.

„Pokud není akceptována, jsou ještě možnosti předběžného opatření, jestliže děti žijí ve společné domácnosti, aby nezůstaly v přímém kontaktu. Pak už je to na soudu, který vychází kromě našich závěrů také z šetření Orgánu sociálně právní ochrany dětí (OSPOD),“ řekla Právu Kolářová.

„Často narazíme na to, že dítě není schopno říci přesně, co a kdo mu udělal. Nespolupracují ani rodiče, kdy se například matka přidá na stranu tyrana, a jde-li o psychické týrání, kde nejsou stopy násilí, je těžké dokazování. Tady spolupracujeme s OSPOD, který mapuje situaci v rodině, okolí, škole, a pak samozřejmě s psychiatry. Ale tyto případy se skutečně málokdy vyřeší. I když už se poslední dobou situace lepší,“ dodává Kolářová.

„Obecně chybí komplexní systém péče, díky kterému by s takovou rodinou v momentě, kdy je u ní nahlášeno týrání nebo zneužívání, začal okamžitě pracovat odborník. Taková obvinění mohou být třeba i mylná a je nutné pomoci zabránit rozpadu rodiny. V případech fyzického násilí ale musí dítě okamžitě pryč,“ řekla Právu ředitelka NNd.