Letos se k maturitě z obávaného předmětu přihlásilo nejméně lidí od roku 2011, a to 30 procent maturitního ročníku. Ale dá se aspoň očekávat, že se už počty propadlíků zvyšovat nebudou.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

„Hlavními faktory, které míru úspěšnosti určí, jsou struktura maturantů podle oborů a kvalita přípravy. Pro rok 2015 se mírně zvýšil podíl maturantů gymnazijních oborů, a pokud úspěšnost gymnazistů v matematice je nad úrovní průměru, pak bychom mohli očekávat mírné zlepšení výsledků. To je však jen jedna z možných prognóz,“ sdělil Právu Jiří Zíka, ředitel Cermatu, který státní maturitu připravuje.

Ještě před dvěma lety si povinně volitelnou matematiku vybralo 39,1 procenta maturantů, loni jich bylo 35,8 procenta.

Více propadlíků z cizích jazyků

V roce 2013 propadlo z matematiky v prvním termínu 20,6 procenta studentů, o rok později 24,1 procenta. Gymnázia problémy zpravidla nemají, jejich učitelé matematiky si občas dokonce stěžují, že maturitní matematika je příliš jednoduchá. Například nevyžaduje znalost integrálů, kterou ale chtějí vysoké školy technického zaměření.

Podle Tomáše Feřtka ze společnosti EDUin, která sleduje trendy ve vzdělávání, matematiku často upřednostňovali žáci nástavbových studií, kteří si nevěřili ani na jeden z volitelných předmětů, ale domnívali se, že se matematiku mohou doučit rychleji než cizí jazyk.

A právě tito žáci byli neúspěšní. Letos se tak může zase zvýšit neúspěšnost u cizích jazyků.

Ale nejen strach z matematiky stojí za odlivem zájmu. Studenti, kteří nebudou mít matematiku u přijímacích zkoušek na vysokou školu, si raději zvolí cizí jazyk, protože jej mají za praktičtější.

Všechno změnit už do čtyř let

„Maturanti mi to říkají jasně. Připadá jim rozumnější investovat energii do jazyka. Je to racionální volba. Někteří se bojí, že matematiku nezvládnou, a jiní mají pocit, že ze studia jazyků něco budou mít. A u matematiky ten pocit prostě nemají,“ popsal Feřtek Právu.

Ukázal to i na experimentu mezi lidmi z praxe. Ti si vyzkoušeli testy z češtiny a matematiky pro absolventy základních škol – v češtině uspěli všichni, v matematice to bylo mnohem horší.

„Češtinu všichni zvládnou, protože ji v různé míře a různým způsobem užívají. Jazykové kompetence zkrátka vnímají jako součást života. Ale z toho, jak je nastavená výuka matematiky, potřebují velmi málo, a proto mají také problém s testem pro absolventy devítiletky. Nepoužívají to a snadno zapomínají,“ řekl Feřtek.

Špatná výuka

Nejen on, ale i mnoho dalších odborníků včetně ministra školství Marcela Chládka (ČSSD) poukazuje na to, že se matematika vyučuje špatně a nemotivuje děti k výkonům. Přitom existuje úspěšná metoda Milana Hejného, podle níž se učí už na pětině základních škol. Zkušenosti ukazují, že děti matematika baví, což přináší i dobré výsledky.

Chládek chce výuku změnit, chce však také prosadit povinnou matematiku u maturity už v roce 2019, přičemž její nastavení by odpovídalo současné výuce. Školy by tak byly nuceny vyučovat nadále podle zavedeného mustru.