Zeman prohlásil, že se rád sejde s Chládkem i s rektory vysokých škol, ale nehodlá měnit svůj názor ohledně nejmenování zmíněné trojice. „Pokud ode mě někdo očekává, že jmenuji vysokoškolským profesorem například člověka, který si řekl o miliónový úplatek, tak má prostě smůlu,“ prohlásil Zeman.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Na mysli měl generálního ředitele Národní galerie Jiřího Fajta, který měl po Komerční bance požadovat, aby milión korun ze sponzorského daru šel na jeho plat. Fajt nařčení popřel.

Na dotaz, zda na to má prezident nějaké důkazy, Zeman jen odpověděl: „Zeptejte se Komerční banky.“

U zbylých dvou docentů Zeman uvedl jako důvod jejich minulost. „Když jste placeným agentem StB, pokud i vaše manželka je agentem StB, pokud se u obou uchoval vázací akt a kromě toho jste byl držitelem propůjčeného, neboli konspiračního bytu StB, pak se z těchto důvodů můžete ptát, zda výchova studentů tímto člověkem je úplně v pořádku,“ zdůvodnil Zeman patrně nejmenování Ivana Ošťádala.

V případě Eichlera už dříve Hrad uvedl, že Zemanovi vadí jeho působení v pozici propagandisty Československé lidové armády.

Jak Zeman zdůvodnil nejmenování tří profesorů
Jan Eichlerprý před rokem 1989 působil v propagandistických útvarech československé armády. Docent ale předložil lustrační osvědčení
Ivan Ošťádalměl prý před listopadem 1989 kontakty na StB
Jiří Fajtdůvodem jsou informace týkající se Komerční banky, které přinesla MfD. Národní galerie, v jejímž čele Fajt stojí, prý chtěla po bance, která ji sponzoruje, příspěvek na platy zaměstnanců včetně odměny ředitele

Čistá lustrační osvědčení

Žádný zákonný důvod, proč by trojice kandidátů na profesuru neměla být jmenovaná, ministr školství Marcel Chládek nevidí. Připomněl, že Ošťádal i Eichler mají čisté lustrační osvědčení.

Poslanec Martin Plíšek (TOP 09) se domnívá, že záležitost by měla mít vyvrcholení v legislativní změně. „Prezident by tuto kompetenci již neměl mít. Ten, kdo splní podmínky pro udělení profesury, by měl obdržet dekret od ministra školství. Výkonná moc, do které prezident podle ústavy patří, by neměla zasahovat do akademických svobod,“ řekl Právu.

Za rozhodnutím hlavy státu vidí čistě osobní důvody. „Prezident se jen mstí za to, že se v akademické obci netěší oblibě. Může si za to ale sám,“ dodal.

Legislativní změnu ve způsobu jmenování profesorů měla přitom Sněmovna na stole už před rokem. Normu vytvořila ještě úřednická vláda Jiřího Rusnoka a pravomoc jmenovat profesora převáděla z hlavy státu na šéfa Senátu. Poslanecká sněmovna tehdy návrh zamítla.