Ministerstvo obrany chystá novelizaci zákona o ozbrojených silách ČR, který přísahu obsahuje. „Platná přísaha je stará 22 let, a proto došlo k její úpravě, aby odpovídala aktuální situaci,“ řekl Právu mluvčí obrany Jan Pejšek.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Zákon i přísaha vznikly před vstupem České republiky do NATO, k němuž došlo roku 1999.

V novém textu přísahy by měla být nově vsuvka, že voják bude plnit ustanovení vojenských předpisů, ale nově také plnit úkoly ozbrojených sil.

A úkolem ozbrojených sil je už podle současného znění zákona vedle obrany země proti vnějšímu nepříteli i plnění „úkolů, které vyplývají z mezinárodních smluvních závazků České republiky o společné obraně proti napadení“.

Z toho jasně plyne, že čeští vojáci budou přísahat, že v případě napadení jiného státu NATO budou pomáhat při jeho obraně. Tento závazek vyplývá z článku pět o Severoatlantické smlouvě, k níž Česko přistoupilo před 16 lety.

Vojenská přísaha (tučně je nově navržená úprava)
Já, voják ozbrojených sil, vědom si svých občanských a vlasteneckých povinností slavnostně prohlašuji, že budu věrný České republice. Budu vojákem statečným a ukázněným, budu plnit úkoly ozbrojených sil a budu plnit ustanovení vojenských předpisů. Svědomitě se budu učit ovládat vojenskou techniku a zbraně, připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení. Pro obranu vlasti jsem připraven nasadit i svůj život. Tak přísahám!

Zákon už dnes také říká: „Ozbrojené síly se podílejí na činnostech ve prospěch míru a bezpečnosti, a to zejména účastí na operacích na podporu a udržení míru, záchranných a humanitárních akcích.“ To zase odkazuje na účast v zahraničních misích.

Novelu zákona o ozbrojených silách by měla v nejbližší době schválit vláda. Ministerstvo obrany v poslední době zcela předělává armádní legislativu. Sněmovnou již prošel a od července bude platit nový zákon o vojácích, který zcela předělá kariérní a mzdový řád v armádě. Do Sněmovny míří nový branný zákon a zákon o vojenských zálohách.

Branný zákon by měl nově zavést odvody osmnáctiletých mužů a nově i žen. Pokud zákon schválí parlament, odvody by se měly rozeběhnout od roku 2017. [celá zpráva]

Povolají jen zlomek

Armáda podle zástupce náčelníka generálního štábu Františka Malenínského počítá s tím, že bude v každém ročníku odvedeno okolo 50 až 70 tisíc mladých lidí.

„Je to orientační číslo, ale můžeme počítat s tím, že by bylo odvedeno kolem 50 až 70 procent,“ uvedl Malenínský. Každý rok se narodí okolo sta tisíc dětí.

Odvedenci budou moci být v případě ohrožení či válečné krize povoláni do armády. Mohou však odmítnout z důvodu svědomí či náboženského vyznání. Ti, kteří odmítnou, ale budou muset pomáhat státu v době krize např. ve zdravotnictví nebo při odstraňování následků bojů.

Sama armáda počítá s tím, že pro nasazení k boji bude povolána jen malá část odvedenců. Jak před nedávnem řekl Právu náčelník generálního štábu Petr Pavel, lze předpokládat, že ze sto tisíc lidí v každém ročníku bude 10 až 20 tisíc schopných, ale zároveň ochotných jít bojovat.

Armáda bude v době míru pořádat pro odvedence cvičení. Tato cvičení budou dobrovolná.

Je ale možné, že poslanci budou chtít do zákona prosadit, aby odvedenci šli na povinná cvičení. Podle náměstka ministra obrany Daniela Koštovala by to však znamenalo velký výdaj peněz na výcvik, výstroj i zbraně.

Navíc pouze odvody by měly vyjít na 230 miliónů korun ročně.